Metropolis (1927)

Metropolis je slavný film německého (před 2. sv. válkou emigravšího) režiséra F. Langa. Jedná se rovněž o jediný film, který byl kdy zapsán na listinu UNESCO. Zároveň je tento snímek pokládán za klíčový - nejenom - ve vývoji sci-fi kinematografie. To už stojí za to se na něj podívat, ne?

Trvalo mi dlouho, než jsem se k tomuto filmu dostal, neboť jej není zase tak jednoduché v dnešní době sehnat. Jistě, zná to mnoho lidí, ale ne každý Metropolis skutečně viděl.

Málokterý film měl zároveň takovou smůlu jako Metropolis. Jeho původní verze se nedochovala celá, neboť film byl krátce po svém uvedení hutně sestříhán, protože promítání celé verze (cca 150 minut) tehdy diváci moc nadšeně nekvitovali. Inu, bývá to již jakýmsi příznakem geniálních děl, že jsou zprvu nepochopena...

Děj filmu je v podstatě docela prostý. Město Metropolis je rozděleno na dva světy, svět pracujících dole a svět "nepracujících", vládnoucích nahoře. Každého asi ihned napadne jistá analogie s komunismem, a to zcela oprávněně. Hlavním hrdinou je syn vládce města - Joh Fredersen, který se zamiluje do mladé "proletářky" Mary, což je mírumilovná a krásná bytost, které jde o vzájemné pochopení a lásku obou světů (jak toho nahoře, tak i toho dole). Mary tedy dělníky "dole" nevyzívá ke vzpouře, revoluci, jen k pochopení a k vyčkávání na "mediátora", což má být člověk, který dokáže usmířit oba rozdílné světy. Má jim být právě mladý Fredersen.

Metropolis je ceněna pro svoje úžasné zpracování, které de facto nebylo někdy do šedesátých, sedmdesátých let minulého století po technické stránce překonáno, např. scény samotného město (viz. první obrázek), či zaplavování města dělníku jsou zpracovány výborně.

Je to také film značně isnpirativní, mnohé jiné snímky z něj čerpaly (Blade Runner, atd..) obzvláště po vizuální stránce, či ve chvíli nastínění truchné atmosféry industriální budoucnosti. Kapitolou samou pro sebe jsou velké davové scény, jež působí skutečně velkolepě. Je až pozoruhodné, jak se Metropolis v podstatě podařilo předpovědět budoucnost, nástup všech možných totalitních režimů - manipulace davu, atd.. Možná i proto je tento film dnes tak ceněn.

Okem dnešního diváka se může jednat o film značně náročný, je němý, některé pasáže chybějí (jsou doplněny titulky), černobílý, atd... Dnes nám může i lecos přijít lehce komické, např. přehrávání herců, jejich až barokní výrazy tváří, ale to rozhodně nic nemění na tom, že Metropolis má bezpochyby co říci i dnešnímu divákovi i po těch osmdesáti letech, jež nás dělí od vzniku filmu.

P. S. Pořád nemohu dostat z hlavy tu skladbu od Kraftwerk s názvem Metropolis. Což kdyby byl film opatřen novou variantou hudby, kterou by nahráli právě oni....? Nebylo by to rouhání? Kraftwerk by mi do filmu Metropolis ale docela seděli...