Sonic Youth - Experimental Jet Set, Trash and No star (1994)

Hudba Sonic Youth byla vždy velmi zvláštní, často se pro její popis užívá výrazu "kytarový noise", což je samo o sobě dosti výstižné. K Sonic Youth jsem se dostal někdy v roce 2001 (album Ghosts and Flowers - teď si nejsem jist, zda jsem napsal název přesně), jejich hudba mě na první poslech moc nezaujala, přišla mi neuchopitelná a zmatená, nicméně s přibývajícím časem jsem si tuto kapelu oblíbil. Deska, o které teď chci něco napsat, se pro mě v jejich vnímání stala přelomovou a je tedy i logické, že je to i má deska z dílny Sonic Youth nejoblíbenější. Soudě dle ohlasů fanoušků mají SY i patrně lepší alba (Daydream Nation), nicméně pro mě bude asi Experimental Jet Set... asi vždy tím Nej.

Album obsahuje asi nejznámnější skladbu kapely Bull in the Heather, ke které je také utvořen roztomilý videoklip (doporučuji si jej vyhledat na youtube). Mé oblíbené skladby jsou Doctor´s Orders, Waist, Tokyo Eye či Starfield Road. Tato deska je podle mého názoru i o něco více přístupnější k posluchačům, než rané nahrávky skupiny, jež se vyznačují značnými experimenty (o SY bylo dokonce řečeno, že spáchaly hudební atentát na všechny kytarové legendy - Hendrix, Clapton, atd.. :-)). Hudba z tohoto alba obsahuje zajímavou směsici grungeových melodiích obsažených v poměrně krátkých skladbách, jež jsou zabaleny v úžasné kytarové zvuky. Domnívám se, že právě kytary jsou to, co ze SY dělá SY. Jejich hřmot se vám na první poslech může zdát podivný a šílený, ale tak to určitě není.

Za zmínku také stojí název alba, kde každé slovo má vyjadřovat nějakého člena kapely. Zajímavé..