Co kam patří?

Jo jo, filmy, to je věc.., podlehl jsem již kouzlu severské kinematografie (Moodysson), asijské (Kim Ki Duk), i mnohým jiným. Od doby, kdy se však u mě rozšířily moderní technologie (pc, dvd player) se na filmy povětšinou dívám doma, v soukromí. Kam ale filmy patří? Mnoho lidí zastává názor, že sledovat filmy doma na obrazovce není příliš vhodné, natožpak dívat se třeba na ně na monitoru počítače. Nevím.., ale tak nějak vnitřně cítím, že filmy skutečně spíše patří na plátna kin, do společnosti. Jenže, vyražte např. s rodinou do kina - cena za všechny lístky se vyrovná ceně originálního nosiče snímku (pokud budete cca půl roku ochotni počkat na jeho uvedení) a to vůbec nemluvím o jiných možnostech, kterak film vidět.

Mimochodem..., všimli jste si třeba toho, jak filmy pomalu mizí z televizí z klasického "prime time"? Pamatuji si doby, kdy vždy ve 20:00 byl uváděn nějaký celovečerní snímek. Dnes se ten čas posouvá tak na půl desátou, někdy i dále..

A co třeba hudba? Patří hudba do mp3 přehrávačů, který si dnes již skoro každý nosíme sebou a hrajeme si tam pro své uši svůj vlastní koncert, nebo spíše na veřejná vystoupení? Není trochu barbarské poslouchat hudbu jen jako kulisu např. při jízdě autem?

Umění obecně nás obklopuje, z pozice záležitosti určené jen pro několik vyvolených (bohatých, či urozených) se dnes stala masová záležitost. Nechci kritizovat nějaké "dehonestování" kultury poslechem hudby na půl ucha, či lidmi, kteří si stáhnou film a pak jej jen proklikají a smažou a stahují další a...atd. Jenom, někdy si říkám, že často zapomínáme, že za tím, co posloucháme, či sledujeme, se vždy ukrývá (ať již kvaltiní či nikoliv) práce nějakého člověka.

Mám dojem, že lidé svoji vlastní pohodlností se stále více a více stahují do svých ulit, kterým říkají domov a místo, aby oni vyrazili za kulturou, tak ona musí za nimi. Ne, nechci kritizovat, sám to také někdy dělám. Jenom...uvěřili byste tomu, že znám lidi - bezesporu inteligentní - kteří nikdy nebyli v divadle? A v kině naposledy se školou...