Počasí, vlaky a fotbal..

Včerejší den byl pro moji osobu hodně hektický. Již po několik dní jsem se těšil do nového svatostánku fotbalové Slavie, neboť právě tam se včera hrálo přátelské utkání s týmem Nitry (3:1 pro Slavii). Nový stadion vypadá vskutku krásně a moderně, byť je ještě i zde patrno několik "nedodělků". Na stadionu jsem byl i zachycen objektivem jednoho reportéra, což mi rovněž udělalo docela radost, viz foto dole (pro větší přehlednost jsem se označil žlutým kroužkem, abych se vyhnul známým omylům, které na fotografiích provázejí Járu Cimrmana :-)).

Nicméně s končícím fotbalovým zápasem pozvolna končilo i dobré počasí. Takový slejvák již dlouho nepamatuji. Ještě štěstí, říkal jsem si, že mám na nohou jen sandály, neboť ulice byly v krátkosti plné tekoucí (a nutno podotknouti, že i notně špinavé) vody. Čekání na tramvaj číslo sedm se zdálo být místy nekonečné.... Po příjezdu na byt jsem shledal, že neduh počasí řádil i zde, neboť nám před domem srazil dolů část jednoho letitého stromu. Své potíže si však vybraly i - jak už to tak tradičně želbohu bývá - České dráhy. Vláček, který mi měl dorazit do přestupní stanice jaksi nedorazil, a to z toho prostého důvodu, že díky poruše raději ani nevyjel... Nebyl by to zase až takový problém, pokud by však mé hodinky neukazovaly něco po 22 hodině....

Tak si někdy říkám, jak náš lidský život je dosti silně ovlivněn počasím. Už sice na něm nazávisí naše základní životní existence, jak tomu bylo např. ve středověku, ale stále nedokážeme poručit větru, dešti..., a to je svým způsobem i dobře. Ve snaze ovládnout vše kolem člověk často zapomíná na to, že by měl ovládat i sám sebe.