Irák nesmí na Olympijské hry.

Zajímavá zpráva proběhla před několika dny v médiích. Dovolte, abych k této záležitosti vyjádřil ve stručnosti i svůj názor.
Irák nevyslad do Pekingu žádnou extra velkou výpravu, jednalo se jen o sedm atletů (pro srovnání, pořadatelská Čína má sportovců něco přes 600). Tito atleti navíc ani nepatřili mezi nějaké "horké" favority na medaile, takže po sportovní stránce (nebo respektive po té medailové) žádné velké změny asi nenastanou, jenže.. Olympijské hry nejsou jen o sportování jako takovém, mnohokráte sem vstupuje i lidský, morální rozměr. Daní jedinci splnili limity pro start na těchto hrách a bylo by tedy správné nechat je závodit a poprat se o vavříny slávy. Politický rozměr však rozhodl jinak, důvodem je vměšování se oficiální moci do oblasti sportovní agendy. Jaký to zajímavý důvod! Na hrách by se bezesporu nalezlo více zemí, kde se politická moc silně angažuje v oblasti sportovní agendy, mezi tyto země by se patrně dala počítat i samotná zem pořadatelská - tedy Čína.
Politika a sport, to jsou dvě veličiny, které se navzájem silně ovlivňují. Hlasy, které volají po čistotě Olympijských her požadují často jejich úplnou apolitizaci a způsob vedení ve style fair play. Tato idea, jakkoli krásná, je však povícero silně neuskutečnitelná. Bylo tomu tak i v minulosti. Olympijské hry v Berlíně využil zrůdný nacistický režim ke své oslavě (dokumenty typu Olympia působí přesvědčivě i dnes), hry v Mnichově se zase staly cílem atentátníků, některé akce v osmdesátých letech byly i blokovány buď tou, či onou stranou, atd. Musíme se asi smířit s tím, že Olympijáda je jakýmsi odrazem světové společnosti. O ni dosti dobře vypovídá fakt, že hry se konají v zemi, kde není svoboda slova, smýšlení, víry, informací a...bůhví čeho ještě.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Meoskop

Virtuální pomníky

CID