Pavel Kohout - Hodina tance a lásky

Pavel Kohout je uznávaný autor, který má za sebou dosti bohatou literární tvorbu, jež zahrnuje jak prózu, tak i poesii (byť hlavně ta jeho raná se bohužel nese silně v duchu komunistických idejí). Od pana Kohouta mě silně okouzlila kniha s příznačným názvem - Katyně, kteroužto jsem četl asi před čtyřmi roky. Po dlouhé době jsem opět sáhl po svazku, kde se nachází jméno tohoto muže a ... rozhodně jsem nebyl zklamán.

Hodina tance a lásky se odehrává během dvou dní v červnu roku 1944 (krom poslední kapitoly) a ukazuje nám příběh dospívající dceri nacistického pohlavára Kleinburgera, který má na starosti takový roztomilý tábor, kde jsou koncentrováni nežádoucí nepřátelé Říše. Kniha však není vyprávěna pouze z pohledu tohoto mladého děvčete (jmenuje se Kristýna), ale zahrnuje postav více, což bezesporu napomáhá většímu efektu. Čtenář se tak má možnost dozvědět se velmi zajímavou minulost všech charakterů a tím i určitým způsobem pochopit jejich jednání, rozhodování v současnosti.

Kohout se zde snaží zodpovědět zdánlivě nezodpověditelnou otázkou, jak je možné, že se z "normálních" lidí stanou "nacistické bestie". Jak je možné, že vzdělaní, kultivovaní lidé se začnou chovat jako barbaři? Velmi hezky je to patrné právě na postavě Krystýnina otce, pana Kleinburgera, který je bezesporu povahou dobrý člověk, dbalý kázně, pořádku i předpisů. Je to však také nacista, který bezmezně věří A. Hitlerovi. Věří v to, že Židé plánují zničit Německo atd.. Vlastní rozum a případné občasné pochybnosti jsou překonány obrovitou víru. Již to není víra v Boha, ale víra v prozřetelnost, dějinnou předurčenost. Je však možné tyto jedince odsuzovat? A můžeme tak činit zrovna my, kteří jsme se do podobných situací nedostali jen díky tomu, že jsme se narodili o nějakou tu dekádu později? Děj knihy je umístěn do doby, kdy se pro Německou velmoc takříkajíc "láme chleba", do doby, kdy se spojenci vyloďují v do té doby okupované severní Francii. Čtenář neví, co se s mnoha jinými postavami stalo dále, ale může tušit. Může tušit, do jaké míry byla jejich iracionální víra pevná a zda vydržela i další vojenské katastrofy Říše a padla zároveň s pádem Berlína, či se v určité podobě zachovala takřka až do dnešních dní...

Inu, knihu Hodina tance a lásky mohu jen doporučit. Asi nejvíce bych na ní vyzdvihl skvěle propracované charaktery a morální poselství, které by nemělo být zapomenuto.