Slovenčina

Je to už nějaký ten pátek, kdy se naše dva bratrské národy (to zní ale archaicky, co?) rozhodly jít každý vlastní cestou. Moc dobře se na ten den pamatuji. V ulicích poletoval sníh a po několik dní se již v novinách objevovaly značně netypické titulky. Byl jsem malý chlapec a sice jsem cítil, že jazyk Slováků je jiný než ten náš, nicméně stále jsem jej nebral jako nějaký cizý.

V televizi se do té doby poměrně často objevovaly pořady se slovenským ozvučením (pravidelná tvorba bratislavské televize). Velmi živě si vzpomínám na slovenský dabing seriálu Dampsey a Makepeacová (snad to píši správně). Jistě, bylo tu několik slov, jejichž smysl jsem moc nechápal, ale rozumět tomu celkově bylo.

Ale co teď, patnáct let po rozdělení republiky? Rozličné výzkumy ukazují, že mladí Češi pozvolna (ale jistě) slovenčině odvykají. Neslyší ji. přestávají ji rozumět. Já sám jsem nedávno navštívil letní shakespearovské slavnosti na pražském hradě, kde se hrálo "Jak se vám líbí". Krásná hra, která však byla z 80% mluvena právě v jazyce našich východních sousedů. Přiznám se dobrovolně - a zcela bez mučení - že při některých pasážích (kdy mluva rychle plynula) jsem se ztrácel a....nerozuměl .

Ano, slovenčina se pozvolna vytrácí z našich myslí. Považte, že už jsem měl i tu čest vidět v televizi slovenský film, který byl předabován do češtiny...