Rudý baron (2008)

Ano, Libor se po čase opět vydal do útrob multikina se zcela jasným úmyslem - naplnit své duševno výjimečným kulturním zážitkem. Na to, zda se to podařilo, odpoví následující článek.

Tak tedy, nutno předem připomenout, že letadla první světové války pro mě znamenají docela dost. Jako malý chlapec jsem vášnivě hrával počítačovou hru s prozaickým názvem "Red Baron", ve které jste se mohli vtělit do osob pilotů zůčastněných stran a užívat si letecké a bojové simulace. Prostě paráda, znalci jistě znají. Dále jsem četl knihu věnovanou osudům tohoto legendárního pilota (Von Richthofen, legendární letec a jeho následovníci od R. T. Bickerse), takže je celkem logické, že od filmu jako takového jsem měl rovněž určité požadavky.

Rudý baron však na mě nepůsobí jako dobrý film. To ovšem nutně nemusí znamenat, že by se jednalo o film vysloveně špatný. Působí však poměrně neuceleně a mnohé scény jsou tam jakoby zbytečné, hlavně pak milostná linie mezi Richthofenem a zdravotní sestrou, která se vysloveně táhne a je navíc i místy silně naivně hloupoučká, až...až očka bolí. Samotné letecké boje jsou však zpracovány (a i ozvučeny!) velmi kvalitně (až místy uši přecházejí!), želbohu jich tu však mnoho není, navíc pokud se vyskytnou, tak je obraz poměrně nečitelný (vím, je to daň za realističnost zobrazení), takže člověk brzy ztrácí přehled kdo je v bitvě kdo (díkybohu za Richthofenovo červené letadlo!). Jistý přehled navíc divák ztrácí i v běžných, civilních scénách, kde se kvůli velkému množství postav trochu utápí a jeho pozornost se nutně rozmělňuje, což je škoda. Bohužel.

Z kladů filmu bych bezesporu mohl zmínit scény, jež se dotýkají českých herců (Vinklář, Krajčo - byť jsou jen epizodní) a také českých reálií, kde byl film natáčen (Veltrusy). Herci obecně mi ale moc kvalitní nepřipadali, jistě snažili se, ale celkové vyznění jejich postav na mě působilo poněkud křečovitě, což platí i pro jinak jistě dobrého herce Schweigera (který tu, tuším hral Vosse). "Tváří na plakátu" měl být i slavný J. Fiennes, nicméně jeho part je ve filmu absolutně zbytečný..., škoda slov. Pozitivem je určitě jistá fyzická podobnost mezi hlavním hercem M. Schweighöferem (snad to píši korektně) a leteckým esem Richthofenem. Docela si mi zamlouvaly scény z vojenských zákopů, kde vládla ta pravá depresivní atmosféra (Siegfriedova linie). Jsou tu i náznaky jakéhosi psychologického vývoje této hlavní postavy, nicméně, když už se zdá, že se hrdina "hnul nějak kupředu", tak přijde další mizerná scéna, která veškerou předchozí snahu sráží. Škoda...

Největším kladem tak pro mě z filmu je vstupné do kina, kde jsem díky svému operátorovi měl 50 % slevu. Bohužel. Von Richthofem by si asi zasloužil lepší snímek. Tento do "výšin" průměru dostává snad jen to, že filmů s podobnou tematikou je bohužel velmi málo.