Sestra (2008)

Zhruba po měsíci jsem se vypravil do kina. Tentokráte na film dle románu J. Topolu s názvem "Sestra". Přiznám se bez mučení, že výše zmiňovaný román neměly mé oči tu čest vidět, takže můj názor na filmovou adaptaci bude jistě pokřiven jako tvář pana Ransdorfa. Již teď se ze svého hříchu kaji a sypu si popel na hlavu.

Tak tedy, velmi důležitou roli ve filmu hraje hudba, což v mé mysli vyvolalo velmi příjemnou asociaci na

na album "Sister" od legendární skupiny Sonic Youth. Samozřejmě, žádná hudba v podání Soniců se zde nekoná, neboť film jest oslavou Topolových "Psích vojáků". Tato skupina mi nikdy k srdci nepřirostla, neboť se stylově a výrazově zcela míjí s tím, co považuji za "dobrou hudbu pro Liborovo ucho" (zkráceně DHPLU). Film se celkově nese v poměrně nezávislém a experimentálně poetickém duchu, což má za následek zvláštní - jakoby záměrně nekvalitní - obraz kamery (pozor, nikoliv kameru samotnou!) a nulové (slovo nulové si podtrhněte!!!!) dialogy. Milovníci silných příběhů (zkráceně MSP) zde zapláčí. Samozřejmě, cosi jako příběh tu je a tu a tam to na nás nesměle vystrčí čertovské růžky a mile zamrká, nicméně i to se brzy ztratí pod návalem poetična. Celý film pak má tedy následující podobu: na filmovém plátně se odehrávají různé děje, např. jezdí tam tramvaje, střídá se den a noc, do toho pan Topol recituje (či snad předčítá?) a většinou i hraje hudba Psích vojáků. Pro fanoušky Topola a Psích vojáků je to jistě kulturní nebe. Pro mě však nikoliv.. Celý film pak podle mého názoru má spíše než podobu "celovečerňáku" podobu hudebního videoklipu, ktrý se jaksi protáhl na cca 80 minut a i během těch notná část kina představení opustila.

V mém připadě nebylo lze chovat ani nějaké sympatie k hlav. postavám. V podstatě celý film tam

neustále kouří a popíjejí nějaký (patrně) alkohol. Flákají se po hospodách, apod. Jistě, může to být

umělecké vyjádření čehosi, či kritika konzumní společnosti (ale kritika konzumní společnosti

konzumem samotným??), kterou jsem nepochopil, ale po čase se vám notně v mysli objeví myšlenka

toho, že se jedná o lidi absolutně sociálně nepřizpůsobivé a parazitující na společnosti. I když to je patrně věc, o kterou v tomto filmu nejde.

Inu, přiznám se otevřeně, že jsem toto dílo nepochopil.

Abych však byl upřímný, tak se rovněž otevřeně přiznám, že některé scény se mi fakt líbily. Např. ta,

kde jsou staré figurky indiánů obklíčeny moderními hračkami, které kolem nich tančí a střílejí po

nich, to je fakt dobré. Nebo záběr na různé lidské ruce (od staříků, až po kojence), bez toho, že

byste viděli zbytek těla jejich majitelů (majitelek, viva la gender!), to má také něco do sebe. Bohužel,

pro mě je to dost mále. Film nenaplňuje DHPLU, ani MSP.... Anděl Exit se mi líbil daleko více..