Výstava: Republika (Národní museum)

Národní museum je bezesporu krásnou stavbou, která se nám rozprostírá na horním konci Václavského náměstí. Mnoho lidí má musea spojena s představou nudné prohlídky rozličných zaprášených exponátů, jež na své místo byly umístěny před padesáti lety. Ano, v leccčems NM (jasně pochopitelná zkratka Národního musea) tuto definici může připomínat, nicméně snaha jeho pracovníků se projevuje i v tomto směru, který doznal notného zlepšení. Už výstava "Stopy lidí" byla velmi poutavá a návštěvnicky přístupná a přitažlivá. "Republika", která se nachází v prvním patře a v přízemí, jde v těchto stopách.

Zajímavou formou se zde seznámíte se slavnou (někdy až mýticky adorovanou) 1. československou republikou. Informační panely po stěnách se vždy věnují nějaké stránce života v republice (např. sportu, politickému systému, průmyslu, apod.). Samotná výstava je pak velmi vtipně řešena. Některé její prostory - jimiž procházíte - jsou upraveny do podoby vlakových vagonů, jiné místnosti jsou třeba zařízeny do podoby venkovské návsi, kterou se můžete libovolně procházet. Nechybí zde ani místo, kde si děcka mohou zahrát kuličky. Dospělejší návštěvník dá však jistě přednost nahlédnutí do místního obchůdku, či lékárny. Mě osobně - jakožto kantora - zaujala nejvíce budova školy s klasickými školními lavicemi, které měly neopomenutelný otvor na kalamář , v místnosti se rovněž necházela nezbytná školní kamna.

Dobovou atmosféru podbarvuje hudba a rozličné filmové záběry, jež jsou na výstavě porůznu promítány. Z vystavených exponátů mě asi nejvíce zaujal originál slavné mnichovské dohody (to byste nevěřili, jaký měl Hitler divný podpis ), tužky z pozůstalosti po Františku Josefovi, či německé vyznamenání "železný kříž" nebo koncept prvního československého zákona, který pan Rašín v rychlosti "naškrábal" na jakýsi ubrousek.

Hezká je také prezentace tehdejšího filmu, kde je v přízemí zřízeno jakési "kino", ve kterém můžete krom klasických prverepublikových snímků zahlédnout i tehdejší reklamy. Obzvláště ta na pneumatiky Baťa byla naprosto skvělá (té melodie se jaksi nemohu zbavit, můj mozek si ji neustále přehrává :-)).