Kruté hry osudu

Někdy mám nepěkný pocit (který se rodí, zprvu nenápadně, kdesi hluboko v dutině lebeční, aby záhy zachvátil rychlostí - jež si nezadá s rychlostí šíření pornočasopisu na učňovské škole - i zbytek těla), že vše okolo mě není zcela v pořádku. Kooperovat na opravování písemných prací z občanské nauky je jistě čin záslužný. Řeknete si, co je na tom, prostě se to jen proškrtá, hlouposti se vyhodí a z toho zbytku se udělá nějaká ta známka. Z občanky se přece nepropadá, nikdy to tak nebylo... Jenže, když člověk dostane před sebe papír, na kterém jsou takové...a já se to nestydím říci...zcela naplno...ZVRATKY !!!, které mě až donutí přehodnotit své dosavadní vzdělání v nepříjemném pocitu, jestli jsem já něco náhodou nezameškal.., protože, když vám jedna studentka se zcela vážně se tvářícím písmem (to je slovní obrat, co? Kam se hrabe Bittner..., to se nedá srovnat) napíše, že první světová válka začala v roce 1942 (patrně atentátem na Heydricha, co? ) a skončila v roce 1982,(!!)- tedy v roce mého narození!!!!, tak se o mě pokoušejí mdloby. Bože, to jsem netušil, jsem dítě konce první světové války! Už teď se ale bojím, že brzy nastane ta druhá... Pokud si myslíte, že to bylo míněno jako studentská recese, tak jste na hlubokém - a naivním - omylu.

Navíc mě v posledních dnech pěkně naštvala Milada Horáková. Tedy, ne přímo ta dáma (ona je koneckonců mrtva, že), ale ulice, jež nese její jméno. Měl jsem totiž v plánu vydat se do kina Oko na argentinský film Anténa (více info zde), který se tam promítá v rámci projektu 100, leč přes rozkopanou Miladu (také zajímavý obrat....) jsem byl nucen jít pěšky a film tedy nestihl. Nevadí, snad příště. Mimochodem - a to si jako fanoušek Slavie nemohu odpustit - když už jsou v tom přestavování Letné, tak jsem se neubránil pocitu, jaké by to bylo, kdybych seděl v tom "nevímjaksepřesnějmenujevelkémdrtícímstroji", který tam stál opodál, a pomalu bořil tu letenskou králíkárnu..... Aspoň něco pozitivního, že?