SMS...

SMS je jedním z aspektů dnešní doby. Krátké textové zprávy využíváme asi všichni. Dá se tedy bez nadsázky říci, že je to náš bežná denní činnost.

Pokud jedete v nějakém dopravním prostředku, vidíte kolem sebe rozličné lidi, kteří se baví rozličným způsobem a snaží si tak zkrátit svoji cestu. Někteří si čtou, jiní cosi "datlují" do svých mobilních přístrojů. Člověk se často při takovéto cestě (pokud zrovna nemá dobrou knihu po ruce, či naléhavou zprávu k napsání, či snad jen stojí v přeplněném dopravním prostředku a na podobné radosti jednoduše není prostor) nachomýtne k tomu, že leckterému spolucestujícímu hledí přes rameno a čte si stránky jeho knihy. Je to zvláštní, ale nic extra špatného na tom nevidím.

Horší je to s mobilním telefonem. Číst si něčí zprávu už je tak trochu zákrok do soukromí (ne nepodobný tomu, když rozlepujete sousedovu poštovní obálku). Včera jsem přesto neodolal a jednoho muže (respektive jeho mobil) v autobuse sledoval.

Zaujalo mě tam hned několik faktorů. Jednak ten muž vypadal zcela obyčejně, tuctově. Druhak, svoji zprávu psal v jazyce anglickém a ....za třetí, ta zpráva byla docela drsná. Jen tak pro ukázku - neboť jsem jeho sms nestihl dočíst do konce, neboť jsem byl nucen vystoupit - zalovím v paměti. Stálo tam zhruba toto "I admit I considered murdering the three bloodsucking cheaters by baseball bat...".

Zajímavé, co? Docela jsem pak se slečnou I. spekuloval nad tím, zda to bylo míněno v nadsázce, či nikoliv. Doufám, že ano. Romantičtější část mé duše však již v tu chvíli začala spřádat nitky příběhu, ve kterém já osobně budu hrát roli klíčového svědka v případu brutální vraždy.

Poučení: raději se nikomu přes rameno nedívejte.