Jan Keller - Nedomyšlená společnost

Nedomyšlená společnost je docela známá knížka, dočkala se celkem čtyř vydání a dobrého přijetí z řad čtenářů. Názor na text jež je v ní obsažen může být samozřejmě různý. Pan Keller je do jisté míry specifická osobnost a výběr sociologů a jiných společenských vědců, které si pro svoji knihu připravil asi nebude zrovna v každém vyvolávat pocity libosti. To je ale u podobných společenskovědních knih celkem normální.

Základním smyslem knihy je narušit pevnou víru v to, že současná společnost je nějak vysoce racionální, rozumná, a tímto se odlišuje od společností dřívějších, respektive dnešních, kterým jsme si zvykli říkat společnosti primitivní. Keller zde nastiňuje názory několika renomovaných sociologů na toto téma (jmenovitě Maxe Webera, Raymonda Boudona, atd...), sám pak přidává jen tu a tam pomyslnou "třešničku na dortu".

Podle těchto tezí se v naší společnosti zhruba od 16. století vyvinuly jisté nezpochybnitelné civilizační návyky (přijímat stravu příborem, apod.). Tuto "civilizovanost" upevnil proces tehdejší mocenské centralizace, který ale zároveň "uvedla...do pohyby mechanismy, které o lidech rozhodují zcela bez ohledu na stupeň či míru zdvořilosti jejich chování...". Má to být totiž právě byrokratický úředník, který je pověřen službě veřejnosti a který musí ke každému člověku přistupovat ne dle toho jaký je to jedinec, ale zcela nestranně, dle svých listin, spisů a příslušných kolonek. Není jistě náhodou, že byrokracii se daří velmi dobře v demokratických společnostech (kdy lidé si jsou formálně rovni a na každého lze uplatnit stejný spis, formulář, právní normu, apod.). Keller se pak táže, "Co je vlastně rozumného na tom, může-li být v každém okamžiku svržena atomová bomba na lidi, kteří smrkají do kapesníku a stydí se vzít si jídlo u stolu jako první?"

Dalším paradoxem který je v knize zmíněn je vztah rodiny a státu. Velmi často se tvrdí, že rodina je základem státu, leč toto tvrzení Keller zpochybňuje. Současná státní politika ve vztahu k rodinám, kdy stát je postupem staletí připravil o všechna práva a možnosti rozhodovat uvnitř rodinného klanu, či domácnosti, totiž vede k znehodnocení formy tradičního rodinného soužití a tedy i k současnému nárůstu rozvodů ve společnosti.

Velmi zajímavou byla pro mě kapitola s názvem "Společnost, která neví co slaví", kdy je vysvětlován původ svátků jako takových a jejich význam pro současné společenské uspořádání. 

V knize se dospívá k závěru, že člověk (a tedy ani celá společnost) se nechová racionálně, rozumně, ale řídí se hodnotami z tohoto hlediska poněkud absurdními. I pokud se někdy člověk řídí racionálním hlediskem, tak jeho jednání často poté doprovázejí vedlejší efekty, jež původní záměr dost zkazí (jako příklad se třeba uvádí touha cestovat rychle -) nákup automobilu, ale s větším počtem lidí, kteří se začnou chovat takto "rozumně" vznikají i ucpané cesty, znečištěné ovzduší, apod.).

Kniha je to krátká (asi 130 stran), velmi čtivá a troufám si tvrdit že i zajímavá. Jsem si samozřejmě vědom toho, že ne každý může se závěry jež přináší souhlasit, ale jak jsem psal výše, to už je takové úskalí podobných publikací.