"Čibo" a Mormoni

Moje babička - vskutku moudrá žena - často říkávala, že člověk by si nikdy neměl pořizovat  zboží od firmy, která se primárně zabývá výrobou úplně něčeho jiného. Nevím, zda ji k tomu vedla špatná zkušenost s gumovými hračkami od Baťi, či komisárek německého wehrmachtu, ale na tomto výroku jistě něco bude.

Do jisté míry jsem tak byl rezistentní i k nabídce firmy Tchibo, která je skutečně pestrá, nějaký čas "fušovali" i do elektronických spotřebičů, v současnosti však Tchibo - krom kávy, pochopitelně, budete znát díky různým druhům oblečení, které je možno nalézt ve speciálních obchodech (např. Pont nebo značková prodejna Tchibo). Slečna I. si u nich nedávno cosi koupila (slovo "cosi" je zcela vhodné, neboť některé kusy dámského oblečení jsou pro mě jen těžko identifikovatelné a s jejich terminologií mám podobné problémy jako s členěním opů) a s výsledným hadříkem byla celkem spokojená.

Červíček pochybnosti zahlodal a já jsem se navzdory zažitému předsudku vypravil rovněž na nákup. S výsledkem jsem spokojen, hřejivá "fleecová" (význam tohoto slova jsem si musel googlovat) mikina stále přijatelnou cenu a svoji funkci plní více než dobře.

Člověk by možná měl čas od času leckteré své názory trochu poupravit.

O tom, mě přesvědčila událost několik dní poté, kdy jsem v jednom hromadném dopravním prostředku narazil na dva muže z církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. "Trpím" totiž takovou vlastností, že i s neznámým člověkem jsem ochoten "zapříst" nějakou diskusi. Stávám se tak dobrovolnou obětí lidí zjišťujících veřejné mínění a Svědků Jehovových. S Mormony (jak se tato církev jinak nazývá) jsem však doposud zkušenost neměl, takže jsem jejich snahu - podanou s lámanou češtinou - velmi ocenil. Oni na oplátku ocenili mé skromné znalosti jejich učení (abych byl upřímný, tak ty znalosti v hlavě zůstaly kdysi dávno po přečtení nějakého komiksu, který se odehrával v Salt Lake City, známé to baště této víry) a jali se předestřít Kristovo učení v podání "proroka" Josefa Smitha. Bezesporu zajímavé setkání (i když snahy o pozvání do jejich misie jsem musel několikrát odmítat) pokazila skutečnost, že díky tomuto rozhovoru jsem se jaksi opozdil při vystupování a...., zkrátka a dobře jsem přišel pozdě na sraz s panem V., což se mi obvykle nestává :-(.

Poučení pro příště...