Sentiment...

Patřím mezi lidi, kteří se neradi zbavují věcí, jež se jim nějakým podivným způsobem dostaly "do srdce". Mám doma kupříkladu jednu starou, zelenou bundu, na níž se už asi před dvěma lety objevily nesporné známky prožitých let a událostí. Prostor okolo rukávů obsahuje malé díry, jež se pozvolna spojují ve větší celky, což není moc dobré. Přesto bych tu bundu asi jen tak nevyhodil. Čas od času ji i nosím. Toto ještě není tak hrozné, ale vězte, že kdesi vzadu ve skříni s oblečením archivuji své dětské tričko (přestalo mi velikostně dostačovat zhruba v 9 letech) s úžasným obrázkem hlavních hrdinů známého filmu "Velká sýrová loupež". Úžasný film, pokud jste jej neviděli, tak to musíte honem napravit :-). Já si jej tedy z jisté úcty a obavy z pocitů dětského rozčarování raději už nepouštím..., ale stejně, ty vzpomínky...

Uchovávat si věci, na něž máte příjemné vzpomínky je jistě bohulibé, nicméně pokud vám ony předměty leckde vyplňují většinu volného prostoru, tak něco určitě není v pořádku. Otazník se tedy zvolna vznáší třeba nad bohatou sbírkou videokazet, na které se člověk přes všechen sentiment asi jen tak nepodívá a nad početnou labologickou sbírkou, jejíž "artefakty" již dávno přestaly sloužit svému původnímu účelu :-).

P. S. A nedávno jsem nalezl dokonce svoji písanku z první třídy, tak úžasné vlnovky bych dnes už nesvedl :-).