Hooverphonic - The Night Before (2010)

Hooverphonic, belgická skupina, která vždy tak trochu balancovala na hraně popu a trip-hopu, pro někoho i na hraně dobrého vkusu. Jak dopadla jejich nová deska po odchodu zpěvačky Geike?

Pro mě osobně deska se zajímavým názvem "The Night Before" dopadla lépe než poslední album (The President of the LSD Golf Club), nicméně na desku Blue Wonder Power Milk (kterou považuji za absolutní špičku svého žánru) nové album nemá. Hooverphonic jsou pořád tou starou kapelou, která má příjemné vokály, westernově znějící kytaru a melancholickou náladu, nicméně větší posun k popovému formátu skladeb tu je celkem dost znát. Skladbám jako "Eden", či "Dictionary" se z nové desky nejvíce přibližuje asi "George´s Café", prostě a jednoduše, dnes si moc nedokážu představit společné turné Hooverphonic třeba s takovými Massive Attack, což ovšem nemusí znamenat, že by tato deska byla špatná.

Naopak, poslouchala se mi velmi dobře a když už člověk přistoupí na skutečnost, že časy raných alb Hooverphonic jsou prostě a jednoduše minulostí a současná zvuková podoba není úlitbou hudebnímu průmyslu, ale jakýmsi vývojem, tak"The Night Before" určitě může Váš sluch obohatit příjemnými melodiemi, které dají jednoduše zapomenout starostech všedních dní. Fanoušci skupiny navíc mohou porovnávat výkon současné zpěvačky Noémie Wolfs s Geike Arnaert, či ti skutečně věrní i s Liesje Sadonius (která se podílela na první desce "A New Stereophonic Sound Spectacular", kde jste mohli najít úžasnou písničku 2Wicky, do které se svého času zamiloval i takový machr, jakým bezesporu je Bernardo Bertolucci a....., to už by bylo trochu mimo téma :-)).