Gettysburg (1993)

Americký film Gettysburg poměrně věrně rekonstruuje tuto legendární bitvu tamní občanské války. Už jsem to tu pravděpodobně psal dříve, existují v zásadě dva stěžejní způsoby, jak převést na stříbrné plátno historickou událost. Buď zvolí tvůrci možnost vyprávět život hlavních hrdinů (obvykle fiktivních), jejichž osud (životní láska, nenaplněné ambice, apod.) se odehrávají na pozadí historických událostí, či zvolí možnost druhou, a to pokud možno věrné, takřka dokumentární, zachycení událostí. Nevýhodou druhého zpracování sice bývá určitá strohost, či snad i nuda, která však je vykoupena autentičtější formou filmového sdělení. Snímek Gettysburg režiséra Maxwella patří do druhé skupiny.

Režisér Maxwell není žádný filmový guru. Z úspěšných titulů na nás osamoceně hledí právě Gettysburg, na který se po několika letech Maxwell pokusil navázat dost neúspěšných snímkem Bohové a generálové (který se odehrává ještě před bitvou u Gettysburgu). Zpracování filmu Gettysburg asi nesedne každému. Hned v úvodu je člověk doslova zavalen kupou informací, což může způsobit u lidí, kteří o průběhu konfliktu mezi Unií a Konfederací mnoho neví, silnou dezorientaci. Postavami se to ve filmu také jen hemží a délka přes 4 hodiny (!) Vám může narušit plány na páteční večer. Přes to všechno se vyplatí být trpělivý, protože tento film je podle mého názoru velmi zajímavý hned z několika hledisek. Předně bych zmínil takřka absenci velkého kýče a patetických projevů. Ano, podobné věci tu jsou, nicméně v míře snesitelné a hlavně - uvěřitelné. Tehdejší doba patrně podobným věcem skutečně přála. Dále mě velmi upoutala nestrannost, s jakou je podáván pohled na obě válčící strany. Sever tu není vylíčen jako "ti správní hoši, kteří osvobozují otroky" a zároveň Konfederaci nejste nuceni vnímat touto "plantážnickou" optikou. Nejlépe jejich boj asi vyjádřil jeden z velitelů zhruba v polovině filmu, kdy tehdejší situaci přirovnal ke členství v prestižním pánském klubu, které však Jihu po nějaké době přestalo vyhovovat. Jejich boj není (jen) bojem za otroctví, ale hlavně bojem patriotů, kteří mají silné pouto ke své zemi (hlavně kluci z Virginie) a moc se jim nelíbí, když jim direktivně vládne kdosi z Washingtonu.

Zajímavá postava je role britského důstojníka, který byl ke Konfederaci vyslán na pozorování (Británie jistý čas politicky Konfederaci podporovala) a jeho rozhovory s generálem Longstreetem (kterého skvěle ztvárnil Tom Berenger). Ve filmu se objevují i další známí herci, tak například roli slavného generála Lee dostal Martin Sheen a plukovníka Chamberleina si zahrál Jeff Daniels.

Velmi pozoruhodnou částí filmu jsou boje, kterých je pochopitelně celkem dost. Není to sice nějaké ultra-realistické (žádné odletující končetiny a té krve tam také zrovna moc není), což ale nevadí, neboť vše překonává skvělá kamera a vůbec celé velmi živé ztvárnění, které podle mého názoru sebelepší počítačová grafika nemůže nahradit. Ano, kompars je skvělý jak do kvality, tak i do kvantity, takový nástup vojsk Konfederace k finálnímu útoku sice trvá dlouho, ale divák má možnost vychutnat si tu slávu, naději, se kterou se "armáda trhanů" - jak se později této armádě trochu hanlivě kvůli stavu jejich výstroje přezdívalo - vrhá do klíčového střetnutí. A když plukovník Chamberlein zavelí svým "blue jackets" do útoku s bodáky - neboť náboje jaksi došly - tak je rovněž na co se dívat.

Inu, podle mého názoru se jedná možná o nejlepší film z americké občanské války.