Dayereh (2000)

Do češtiny by název filmu snad šlo přeložit jako kruh, bylo by to tak správné a vzhledem k poselství filmu i logické.

Příběh tohoto íránského filmu se soustředí na postavení žen v tamní společností, které je - kulantně řečeno - dost nedobré. Zajímavou formou je nám postupně představeno celkem sedm žen, které se navzájem všechny neznají, ale v určitý moment vyprávění se "oslím můstkem" v podobě náhodného setkání střetne jedna s druhou, aby ta druhá posléze potkala třetí a příběh se tak tedy postupně přesouvá na všechny z nich. Zajímavé je, že děj začíná v nemocnici a končí ve vězení u takřka totožných dveří. Je to snad symbolika toho, že od narození je člověk v oné zemi doslova odsouzen k tomu nemít takřka žádnou svobodu?

Film se mi líbil, i když přiznávám, že pro člověka z našeho geopolitického prostředí může být někdy docela problémem se zorientovat v tamní společnosti a pochopit motivaci některých postav. Naštěstí to netrvá moc dlouho. Nejsem znalcem íránské kinematografie, krom Božských dětí a právě snímku Dayereh jsem z oné země nic jiného neviděl, nicméně souhrn cen, které oba tyto filmy na různých mezinárodních soutěžích získaly (např. mezinárodní organizace filmových kritiků označila snímek Dayereh jako nejlepší film roku!) si troufám tvrdit, že íránská filmová tvorba rozhodně stojí za shlédnutí.