Kraus 2

Článek navazuje na tento článek, to jen aby bylo jasno.

Krause jsem v rukou - bohudík - nikdy nedržel, ani jeho peněženku (ať už je těžká jakkoliv), ale časopis nesoucí jeho jména už ano. Slečna I. se totiž odvážila na výpravu do Českého středohoří, kde se na skladech PNS (či jak se to dnes jmenuje) Krasů válelo až hanba. Jaký to rozdíl oproti stavu v pražských trafikách, kde byl Kraus na mnoha místech vyprodán. Že by za to mohla reklama v ulicích hlavního města?

Jaký tedy je Kraus?

Jedním slovem, netradiční, a to od tématiky některých článků až po technické zpracování, typografii, apod. Vizuálně to vše vypadá velice zajímavě. Na můj vkus je tam až příliš mnoho reklam, ale to je dnes asi už standard. Celé číslo jsem nečetl, ale z toho co ano mě něco i zaujalo, nicméně úplně přesně se to do mého vkusu netrefilo. Tématicky není tento časopis nijak homogenní (trocha artu, trocha techniky, což koneckonců má mnoho časopisů, ale tady mi to nějak dohromady nesedí). V zásadě by šlo říci, že je tam od každého něco, což mně osobně tedy zrovna dvakrát nevyhovuje. Pro některé lidi mohou být i dost iritující obrázky nahých dam, kterých je v čísle požehnaně. Cena 49 korun (druhé číslo už bude stát více) není špatná, ale vzato kolem a kolem, pro mě osobně je to možná až příliš zbytečný luxus. Nechci tvrdit, že Kraus (časopis) je a priori špatný, ale asi nejsem cílová skupina a články tam mi nepřijdou zase až tak dobré na to, abych si jej kupoval. Vizuálně vypadá sice poutavě, ale já osobně si časopisy kupuji hlavně kvůli obsahu. Moc jich není, v podstatě nějak pravidelněji si pořizuji jen Ikarii (když ještě vycházela...., teď občas XB-1) a Respekt, což jsou tituly, které mě z mnoha hledisek zaujaly daleko více.