Něco končí, něco začíná

Jen tak na vysvětlenou, nadpis jsem si půjčil od (mezi fanoušky) docela známé povídky A. Sapkowského, která kdysi vyšla v - dnes již zaniklém - časopise Ikarie (v současnosti vychází, patrně v menším nákladu, pod názvem XB 1,....ano, něco opravdu končí proto, aby něco jiného mohlo začít). Zajímavé. Žánr sci-fi tu má mezi fanoušky velmi silnou základnu (soudě dle účasti na různých "conech"), ale sci-fi časopisům se tu nikdy moc nedařilo, obvykle končily po nějaké době v temném jícnu historie (vzpomínám si zejména na Nemesis, ten časopis šel cestou dávání prostoru neznámým - většinou amatérským - českým sci-fi autorům, mezi kterými se prosadil třeba i takový Svatopluk Doseděl).

U mě osobně bylo takovou příjemnou tradicí nechat se každý rok vyfotit v matičce Praze před Branickou skálou. Nebylo to kvůli krásným teplomilným společenstvím rostlin, které se tam vyskytují (a proto je také tato skála na seznamu přírodních památek), ale byla to tradice, jež vznikla před několika lety z náhlého popudu a sama se pak nějak udržovala při životě. Letos to nějak nevyšlo. Lhal bych, kdybych se snažil tvrdit, že na foto prostě nebyl čas. Byl. Ale co, stalo se... I na tradice, které skončily, se dá nějakým způsobem navázat. Stačí si jen vzpomenout na olympijské hry. Koneckonců fůra tradic, které bereme jako bezpečnou a odvěkou součást naší kultury jsou ve skutečnosti dost mladé, například česká vánočních klasika - kapr s bramborovým salátem - je zde sotva od časů Rettigové (a v té současné podobě dokonce až od počátku 20. století), předtím by lidi něco podobného na svátky napadlo jíst asi jen stěží. Dále třeba ideál romantické lásky, který si lidé často projektují i do historických period, ve kterých v podstatě neměl vůbe co dělat. Ještě před nějakými 300 lety byla romantická láska chápána jako něco, co nastupuje po manželství, které ale bylo pochopitelně uzavřeno zejména z ekonomických důvodů (vzájemné sympatie nebyly tak důležité). Ideál romantické lásky existoval snad jen ve vysokých aristokratických kruzích.

Suma sumarum, i když nám to tak často nepřijde, svět se mění možná rychleji než stíháme pozorovat a zaznamenat.

Ale letos tu fotku určitě zvládnu....