Nordwand (2008)

Lézt po horách je super, zažít tam sněhovou bouři už ale moc ne.

Film Nordwand je takřka povinností pro všechny fanoušky horolezeckých filmů už jen kvůli tomu, že podobně laděných - kvalitních - snímků zase tak moc není. Film je ale jistě i vhodný pro jedince, kteří jinak vášni pro vysoké hory a dobrodružství na nich zatím moc nepropadli. Je totiž vážné "nebezpečí", že po shlédnutí tohoto filmu dostanete intenzivní potřebu si o události dohledat nějaké další, podrobnější informace.

Buď jak buď, Nordwand je filmem velmi povedeným, pečlivě dávkuje drama a pro nezasvěceného člověka skýtá nemalá překvapení. Režiséru Stölzelovi se podařilo dát dohromady zajímavou látku s neméně zajímavým, dramatickým přístupem a dobrými herci.

Píše se rok 1936 a Německo by rádo dobylo doposud k horolezcům dost nevstřícný vrcholek Eiger, pokusit se o to má - mimo jiné - i dvojice německých dobroduhů. Shodou okolností se do místa činu dostává i jejich kamarádka z dětství, která pracuje pro jedny významné německé noviny. Jenže není náhodou, že Nordwandu (severní stěně Eigeru) se někdy přezdívá i Mordwand...

Přiznám se, že herce jsem až na výjimku Johanny Wokalek (např. Baader Meinhof Komplex), neznal, takže na mě působili velmi věrohodně. Dobře je tam zachyceno i jazykové pozadí, kde i negermanista pozná rozdíly mezi rakouskou, německou a švýcarskou němčinou. Některé výrazy ("lano", "lavina") se vryjí hluboko do paměti. Film je vůbec celý takový, že jej - podle mého názoru - z hlavy moc lidí jen tak nedostane. Není to totiž jen tak docela snímek o lezení po horách.