MDŽ

MDŽ - Mezinárodní den žen, zkratka, která leckterému po revoluci narozenému člověku možná už moc neřekne. Svátek, který sice z našeho kalendáře nezmizel, ale z naší paměti celkem "úspěšně" ano. MDŽ byl po léta úzce spjat s vládnoucí garniturou KSČ, která jeho formou slavení podle mého názoru spláchla dost z jeho obsahu pryč. Určitou paralelu bych viděl i v křesťanství, kde po - mnohdy - spontánním lidovém hnutí, které bychom dnes mohli označit za "husitství", kdy se myšlenky Písma staly srozumitelné i pro onen "prostý lid", nastalo období místy násilné rekatolizace, jež měla za účel navrátit ovečky zpátky do pastýřova stáda. Spontánní radost byla nahrazena oktrojovaným přístupem.

Stane-li se z něčeho co lidé slaví rádi s láskou povinnost, obvykle to končí pro onu oslavu velmi nevalně....

Prapůvod MDŽ můžeme spatřovat v demonstracích švadlen v Novém Yorku (mám rád tento poněkud archaický překlad, cizinci koneckonců také říkají naší matičce Prague a pivo si dají z Pilsen...) na počátku 20. století, kdy pochopitelně ženská práva v mnoha zemích nebyla z dnešního hlediska zrovna valná. Ženy tehdy pracovaly za nehorázně nízkou mzdu, vadilo jim zaměstnávání malých dětí a absence volebního práva (jak pasivního, tak aktivního) - pokud mě paměť neklame, tak krom Nového Zélandu ženy neměly před začátkem 20. století právo volit v žádné jiné zemi. Z tohoto hlediska si myslím, že MDŽ je svátkem, který si zaslouží naši pozornost (a pod slovíčkem "naši", nechť si předtavíme současnou nedakonalou, rozhádanou, nicméně v mnoha věcech se pozvolna napravující - vím, asi budu označen za nemístného optimistu - společnost).