Midi Lidi taky lidi....

Brněnská formace Midi Lidi patří mezi skupiny, které mi jsou již po delší dobu sympatické, ale které mi zároveň z jakéhosi blíže nespecifikovaného důvodu tak nějak unikaly na všech možných festivalech, apod. Včerejší den jsem si tedy pevně vyznačil červenou tužkou v kalendáři (obrazně řečeno) a předem si již zajistil potřebné lístky. I cena byla celkam solidní (180 korunek považuji za tzv."lidovku").

Midi Lidi samozřejmě nezklamali, i skladby z jejich posledního (v pořadí třetího) alba, které bych sice neodsoudil, ale v porovnání s předchozími deskami mi přišlo o něco slabší, tady zní velice spontánně a procítěně. Součástí koncertu byla i solidní projekce (VJ Kolouch aka Věra Lukášová?). Z předkapely v podobě My Dead Cat jsem nic neměl, neboť jsem si již předem spočítal, že dorazit na koncert včas bývá v případě Akropole dost zbytečné. Tentokrát začali skoro včas, nicméně z té jedné skladby co jsem vyposlechl jsem toho zrovna moc nelitoval.

Na skupině Midi Lidi mě před lety velmi upoutal jejich typický zvuk, který mi vzdáleně asocioval legendární Kraftwerk, onen zvuk se i teď tu a tam objeví, ale zdaleka není dominantní složkou. Jedná se o netradiční syntezátorové electro s nádechem retra a jisté avantagardy. Vždy se mi tam moc líbily jejich české texty, které jsou většinou dost nápadité a perfektně se svojí "smyčkovostí" hodí do hudebních smyček skupiny. Koncert Midi Lidi odehráli v dobrém nasazení a i když se nedostalo na několik skladeb na něž jsem se osobně těšil (...pak jsem chtěl Nirvánu, měla šňůru v Íránu...), tak jsem byl spokojen.