Korupce

Korupce, slovo které se skloňuje ve všech možných pádech zejména v souvislosti s českou politikou a obecně s přostředím veřejné správy. Pan hejtman Rarth, známý to politický turista, kterému nedělá potíže vyměnit naši nejsilnější pravicovou stranu za nejsilnější levicovou stranu (ať žijí pevné zásady! 3x hurá!) je nachytán, že navzdory tomu, že má jistě nemalý finanční příjem, tu a tam dostane asi i nějaké to krabicové víno (v podstatě bez vína) a doma se mu jen tak povaluje několik desítek milionů korun, o dalších prapodivnostech nemluvě. Korupci jsme usekli další prst, radujme se!

Ale proč?

Rarth rozhodně nejednal jako osamocená figurka, tím, že byl (pravděpodobně) konečně někdo z vysoké politiky (i když otázkou je, co to ta vysoká politika vlastně je, takový Bárta v tom zrovna asi moc jasno nemá), přištižen (pravděpodobně) při čemsi nekalém se asi jen těžko můžeme utěšovat. Oněch případů bude nepochybně několikanásobně více, a to často i na místech, kde by to skoro nikdo nečekal... "Dopadením" Ratha se nic nezlepší (i když chápu radost lidí z nemocnice ve Slaném), protože vymýcení korupce z naší společnosti je nemožné.

Nutným předpokladem jejího zbavení se je totiž začátek u sebe sama, což je reflexe, které asi každý není schopen. Občas slýchávám názory typu, vždyť to je jen malá částka, trochu přimhouřím oko, však se nic nestane, apod. Tito lidé si neuvědomují, že v podstatě v malém dělají to, co ti "velcí" ve velkém.

A demokracie začíná, vyrůstá z těchto malých věcí.

Snad se pohybuji v prostředí, které by angličané nazvali "crony capitalism" (což považuji za dost výstižný termín) a absence skutečně upřímného, nezávislého jednání se mi nějak vyhýbá, ale bohužel v dané oblasti vidím budoucnost celkem černě.

Z toho koneckonců pramení i má skepse vůči pravé odnoži libertarianismu, jakožto spásného principu. Vzpomenu si vždy na slova Karla Čapka, "člověka nepředěláš, jen se Ti vybarví" (volná citace), což zejména u nás platilo a platit bude asi vždy. Ve výsledku jsem tak dospěl k dost krajnímu názoru, že je v podstatě jedno jaký režim, společenské zřízení tady bude u moci. Bude to totiž pořád stejný "crony capitalism", ať už se bude zastírat ideologií socialistickou, či liberální nebo konzervativní.

Je mi z té situace smutno.

Už to není ani hněv, údiv..., jen smutek.