Cestou necestou na Zbiroh

Je to trochu ostuda, navzdory tomu, že zámek Zbiroh se nachází od nás nedaleko, tak jsem jej do včerejšího dne ještě nenavštívil. Z této skutečnosti ale nepramení mé smíšené dojmy.

Ale popořádku.

Mám rád toulání se po zámcích a hradech naší země, k čemuž mě váže i má dlouhá a barvitá průvodcovská činnost. Na Zbiroh jsme vyrazili vlakem, což se ukázalo jako docela velký problém, neboť už zhruba 2 měsíce ve Zbiroze vlaky nestaví, protože tamní nádraží (krásná budova, leč zchátralá z fotografie níže), staré cca 150 let budou ČD patrně prodávat (a já jen doufám, že jej nepotká osud podobný Těšnovu). Namísto oné budovy tak vznikla v nedaleké obci - promiňte mi ten citový výlev - ODPUDIVÁ zastávka, kde se de facto ani nelze schovat před větrem, neboť má u země i u "stropu" otvory a při větrném počasí musí slušně profukovat. No jo, vím, je to takhle levnější, ale stejně....

Z nádraží je to na zámek (a v podstatě i o města) celkem slušná procházka, odhaduji to zhruba tak na 6 km (nevím to přesně, moje mobilní gps jaksi nechtěla chytit signál, potvora jedna křemíková). Naštěstí se nemusí jít po rušné silnici, ale poklidným lesíkem.

Na zámek jsem se těšil, paní na informacích nám sdělila, že určitě stihneme prohlídku v 15 hod, takže jsme nemeškali a ve 14:50 stáli načekaní u pokladny. Ale ouha! Prodávající nám záhy sdělila, že prohlídka v onu dobu se nekoná a pokud chceme objekt vidět, tak musíme počkat na 16 hod. Škoda ztraceného času, který šlo vyplnit návštěvou muzea ve Zbiroze... Dost rozporuplný dojem mám i z příchodu na zámek. Tabule hrdě oznamuje všechny možné i nemožné atrakce, které tato stavba (v současnosti v držení v soukromých rukách jednoho templáře) nabízí. Chápu, že soukromé objekty musí na sebe něco vydělávat (proto je také v části zámku hotel, kam jezdí nejvíce Rusové), ale leckteré atrakce jako třeba terén. buggyny, či lanové centrum mi už přišly poněkud mimo. To už se ani nezmiňuji o skupince jakýchsi hýřivců, kteří si pod krakorci (nad nimiž je sál, kde se malovala Slovanská epopej) užívali jakéhosi, patrně, slevomatového dárku, který obsahoval střelbu z kuše a hopsání po nafukovacích balónech, to vše za asistence lidí oblečených v kašpárkovských kostýmech, které se na zámek hodily asi tak jako John Wayne do skutečného divokého západu....

Ano, znovu připomínám, že chápu nutnost vydělávat u soukromých památkových objektů (a zaplaťpánbů za ně, kdoví, jak by zámek po opuštění armády skončil), ale stejně.... Celé to připomíná takový český Disneyland (jen ten myšák s kačerem, pardon, Rákosníček s Krtečkem tam chybí...).

Ale abych jen nekritizoval. Ačkoliv se na zámku samotném nachází celkem velké....nic (krom některých skutečně pozoruhodných exponátů z templářské výstavy, velkého sálu a místnosti svobodných zednářů - kde se často lidé z českých lóží ještě dnes schází - mobiliář skončil všude možně), tak průvodce, kterého jsme měli tu čest "dostat" byl velmi dobrý, komunikativní a dokázal uspokojivě zodpovědět všechny dotazy. V tomto ohledu je zámek vybaven na jedničku.

Bohužel, jinde to už tak nevypadá. Při své návštěvě jsem měl pocit, že jsem na zámku cosi jako nutné a trpěné zlo, které v podstatě vůbec není důležité (a to cena vstupenek je skutečně nemalá), což podle mě není úplně v pořádku.

Domnívám se, že zámek si své fanoušky určitě najde, ale já osobně se přiznám, že raději preferuji trochu jiný styl. Vím, že stát není vždy tím úplně nejideálnějším hospodářem a že je prakticky nemožné se ze státní kasy o všechny ty památkové objekty v naší zemi starat a jsem rád, že soukromé osoby jsou ochotny dát své finance na opravu něčeho podobného, nicméně k ideálu to má i tak daleko.