Idioti (Idioterne 1998)

Film Idioti je snímkem, který režiséra Triera už nadobro proslavil (minimálně v mých očích). Jedná se pravděpodobně o vrcholné dílo manifestu Dogma 95 (upuštění od akčních scén, černobílého obrazu, pokud možno bez rekvizit, apod.), takže rozhodně není od věci se mu trochu podívat "pod pokličku".

Intelektuálové jsou příšerné bytosti, když se nudí, tak dokážou vymyslet věci, nad kterými takto "nepostižený" jedinec jen nevěřícně kroutí hlavou. V Dánsku se dala dohromady skupina víceméně mladých lidí intelektuálního charakteru (lékař, učitel,...), kteří si krátí čas bohulibou kratochvílí hraní si na retardované. Jde jim to docela dobře. V okamžiku, kdy poznáte, že to vše jen hrají, tak se dostaví několik vtipných momentů, např. scéna na exkurzi v továrně ("To ho necháte řídit auto?"). Nejde tu však jen o humor, ten později v podstatě ustoupí závažnějšímu sdělení - snaze uvolnit "blázna v sobě" a najít alternativu vůči současné moderní společnosti, snaze osahávat hranice svobody.

Nebyl by to samozřejmě Lars von Trier, aby do filmu nedal něco šokujícího. Jednak mi jako divákovi bylo chvílemi dost trapně za hlavní postavy (ale to nemyslím nijak negativně) a také scéna skupinového sexu je natočena tak, že by se možná dost dobře vyjímala i v pornografické sbírce Roberta Rosenberga.

Každopádně si troufnu tvrdit, že Idioti jsou jedním ze zásadních evropských filmů devadesátých let minulého století a pokud Vám nevadí občasný pohled na lidské pokrytectví, několik záběrů na nahá těla a trochu divný humor, pak považujte Idioty jako mé vřelé doporučení (i v případě, že se jmenujete Robert Rosenberg).