Šrámy (Pregi 2004)

Když porovnáme vzájemný vztah polské a naší kinematografie, tak brzy shledáme pozoruhodný nepoměr. České snímky jsou v polských kinech celkem běžně uváděny a takový Hřebejk patří mezi solidní základ každého pořádného "čechofila" (a že jich je). U nás je to samozřejmě jiné. Polský snímek se do sítě multikin dostane snad jen náhodou. O trochu lepší situace je v artových kinech, ale celkové povědomí o polské kinematografii se u nás omezuje většinou na Wajdu a Polanskiho (a ti už čistě "polské filmy" točí jen zřídka).

Šrámy jsou dílem Magdaleny Piekorz, což je stále ještě docela mladá polská režisérka, která má na své filmové pažbě dosud jen 2 zářezy. Šrámy jsou prvním z nich. Snímek vznikl pod dohledem Krzysztofa Zanussiho (film Solidarita, solidarita) a soustředí na postavu Vojtěcha, tato postava je inspirována dílem spisovatele Kuczoka (polská jména budu pro jednoduchost převádět do češtiny, Krzysztof mi dal dost zabrat...). Děj můžeme rozdělit na dvě části, v první je Vojtovi asi 10 a v druhé 30. V dětství žije sám se svým otcem, který má s jeho výchovou značné problémy, ty pak řeší obvyklým způsobem - bitím a násilím (a pouštěním klasické hudby), což ovšem v synovi způsobuje jen další zatvrzení. Modřiny často nejsou vidět - a pokud ano, tak po čase zmizí - nicméně šrámy na duši (od toho logicky název filmu) zůstávají.

Spíše než nějakým filmem s překvapivými dějovými zvraty jsou Šrámy komorním, artovým snímkem, který se soustředí na psychologii hlavní postavy, jež si tady střihl Sapkowského Zaklínač Michal Zebrowski (narozdíl od Zaklínače, tady nemá blond vlasy, ale jinak si svůj typický kukuč uchoval). Málokdy se na scéně objeví více než dva lidé. To dává režisérce prostor pro zajímavé dialogy a odhalování lidského charakteru. Za možná nejpozoruhodnější scénu považuji tu, kde mladý Vojtěch se svým otcem staví větrník (dostali jej za domácí úkol ve škole), krásně spolu spolupracují, skoro se dostaví atmosféra rodinné pohody, nicméně ta je záhy narušena otcovým proslovem ve stylu, "podívej, takové dobrého otce máš...a jsi na něj tak drzý." atd...

Velice zajímavě a přirozeně natočený film.