Virtuální pomníky

Smrt je neodvratné, vše živé směřuje ke smrti de facto ode dne svého zrození, obranou proti této skutečnosti pak může být mnoho forem, jež se mohou kulturně lišit, ale něco přesto mají společné. Třeba touhu něco tu po sobě na světě zanechat. Dávní králové a vládci stavěli monumentální pomníky své dnes již zašlé (a někdy i zcela zapomenuté slávy). Jména jako je Cheops, Feidiás (a koneckonců i ten Hérostratos, který si tak rád hrál s ohněm) se dostala do historie a i naše současná generace si je pamatuje, byť informace o nich jsou útržkovité, nicméně právě v oné paměti v podstatě přežívají dál (byť někdy jen jako legenda).

Někteří lidé se snaží stát nesmrtelnými v podobě svých potomků. Koneckonců, byla to snad Arendtová, která tvrdila, že právě řecká touha po hledání nesmrtelnosti stála na počátku veškeré filosofie. I dnes se pochopitelně lidé snaží být nesmrtelní, někteří si plánují okázalé hrobky (a už vůbec třeba netuší, že po jejich smrti nebude nikdo, kdo by jim tam nosil květiny) a jiní třeba vytváří komplikované konstrukty budoucího uspořádání (snad subjektivně spravedlivého) světa. Nesmíme ale zapomenout na to, že dnešní doba se například od té antické v lecčems liší. Máme tu k dispozici prakticky neomezené pole možností, jak tu po sobě zanechat svůj odkaz. A leckdo tak činí i zcela nevědomky a nezáměrně. Hovořím o internetu, na kterém každý z nás zanechává nesmazatelnou stopu v podobě zpráv na sociálních sítí, či třeba i o blogování. Pokud člověk na nějakou takovou činnost v životě zavadí (a nějaký čas u ní zůstane), vytváří si tak pozoruhodný virtuální pomník, pomocí něhož lze rekonstruovat jeho život tak, jak by mnozí historici mohli jen závidět. Po slavných osobnostech typu Palacký, či Kafka nám zůstalo mnoho korespondence, ale domnívám se, že jen máloco z toho se v oblasti informační výpovědi může vyrovnat analýze blogu, na který daný jedinec pravidelně přispívá. Pochopitelně, nevýhodou je, že v tomto ohledu je nutné pečlivě třídit něco skutečně přínosného od obyčejného balastu, ale přesto se domnívám, že pro budoucí historiky tu leží velké a dosud nepopsané pole virtuálních pomníků budoucích (nebo současných) významných osobností.