Střelba na prezidenta

Tak vida, na pana Klause se začalo střílet. Zatím jen z airsoftové zbraně, ale stejně se jedná o jev u nás prakticky nevídaný. Pomineme-li vajíčkové eskapády politiků sociální demokracie a tehdejšího prezidenta Havla na Slovensku, tak poslední atentát na představitele výkonné moci byl ten na Aloise Rašína za první republiky.

Domnívám se, že včerejší akce Pavla Ondrouše (tak se jmenuje airsoftový "shooter") byla dost hloupá. Nemusím mít plakát Klause nad postelí, nemusím s ním v mnoha ohledech souhlasit, mohu jej dokonce i vysloveně nemít rád, ale střílet na něj mi přijde jako akt z trochu jiného světa a prostředí, kam bych tedy osobně moc patřit nechtěl.

Jako mnoho jiných akcí, tak i tato ale odhalila i zcela jiné souvislosti. Jednak už v médiích dostává docela slušně "pod kotel" prezidentova ochranka, jejíž přístup byl více než laxní (a to i navzdory tomu, že v daném okamžiku, kdy byl Klaus obstoupen davem lidí, toho moc dělat nejde) a zejména i důvody, které útočníka k činu vedly. Sám Ondrouš poukazoval po činu na to, že "...politici jsou vůči nářkům lidu zcela hluší a slepí". To je vždy velmi nebezpečná a ošemetná situace, stát vůbec není schopen reagovat na požadavky svých obyvatel, nerozumí jim, žije v odtrženém prostředí, neřeší se reálné problémy obyvatel.

Jak je to možné? Selhaly politické strany, státní správa, média, či snad tak trochu my všichni?