Hořící keř (2013)

Polská režisérka Agnieszka Hollandová má k Praze jistě vřelý vztah, přibližně v době o které pojednává minisérie Hořící keř studovala na pražské FAMU, což v člověku jistě určité zážitky zanechá. Z filmů od Hollandové mě velmi zaujala "Evropa, Evropa" a samozřejmě i slavné DiCapriovské "Úplné zatmění". Jánošík se mi moc nelíbil a "V temnotě" jsem dosud neměl možnost vidět.

Hořící keř určitě patří mezi ty lepší filmy A. Hollandové. Je to profesionálně zpracovaná minisérie (jak jsme koneckonců u HBO už zvyklí), která působí celkem autentickým dojmem (pokud jsem sto posoudit). Toto drama pojednává o počínající normalizaci v Československu, která je vykreslena na pozadí soudního sporu rodiny Palachových s Vilémem Novým (člen tehdejšího ÚV). Hlavní postavou je pak advokátka Dagmar Burešová (Táňa Pauhofová), která se snaží Palachovy u soudu hájit.

To, co mě u této minisérie zaujalo hned na první pohled, byla atmosféra konce šedesátých let, pozoruhodné záběry na Václavské náměstí, které skutečně vypadá velmi autenticky (pokud mohu posoudit z dobových snímků). V podstatě veškeré rekvizity jsou použity nenásilně a vhodně, takže skutečně věříte, že to co se děje, se skutečně dělo. V tomto ohledu jsou jistou kaňkou na "tváři" filmu herci, kteří ač se snaží, tak mají notně profláklé tváře a já osobně jsem se neubránil dojmu, že se nedívám na advokátku Burešovou, ale na Pauhofovou, kterou znám z "x" dalších rolí. O Budařovi a Trojanovi nemluvě.