Velký pátek...

Největší křesťanský svátek bývá pravidelně oslavován po celém světě přibližně miliardou věřících. To, jak konkrétně Ježíšovu "smrt" kdo slaví, závisí na mnoha věcech, konfesí počínaje a kulturním kontextem konče. V naší středoevropské realitě jsme si zvykli nahížet na některé události a postavy dost jednostranným úhlem pohledu. Pro leckoho by bylo asi dost náročené představit si Ježíše třeba takhle:

Jo, je to ten pán v červeném s turbanem (či co to je) na hlavě. Takhle nějak si asi Ježíše představují muslimové (pro něž je to po Muhammadovi nejvýznamnější prorok Islámu vůbec) a asi by jej takhle podobně i kreslili, kdyby jen to v rámci jejich víry šlo, že... Že se nám to vyobrazení zdá nemístné a nesprávné? Ale jistě, nicméně neméně zkreslené je i představení Ježíše se sněhobílou pletí, kadeřavými vlasy (za které by se nemusel stydět ani Jim Morrison) a modrou pláštěnkou..

Jo, třeba nějak takhle. Ve skutečnosti prý vypadal trochu jako pán na obrázku níže (asi jej znáte, fotografie před nějakým časem oblétla celý mediální svět), což je samozřejmě také čirá konstrukce, ale rozhodně má k realitě o něco blíže, než předchozí obrázky.

Samozřejmě, to není žádný velký objev, lidé si vizuálně postavy minulosti přetvářejí libovolně už od nepaměti, platí to samozřejmě i u nás - jen si vzpomeňte na to, jakou krásnou "image" tu získal Jan Hus, který postavou původně snad připomínal spíše pyknika...

Ale nejde jen o vizuální podobu, vlně kulturních úprav pochopitelně podléhají i jména. Je jisté, že na Velký pátek na Golgotě žádný Ježíš nezemřel, neboť na takové jméno by dotyčný asi ani neslyšel, protože sám byl nazýván pravděpodobně Ješuou (Jehošua), ostatní podoby tohoto jména vznikly až daleko později v souvislosti s rozšířením křesťanství mezi Řeky, respektive Římany. Přiznám se, že když jsem od Bulgakova četl jeho slavné dílo "Mistr a Markétka", kde je v úvodní pasáži rozhovor mezi Pilátem a jakýmsi Ješuou ha-Nocrim, tak mi několik vteřin trvalo, než jsem zjistil, kdo to ten idealista mluvící o lásce a o nešťastných lidech vlastně je.

Budoucí generace budou snad podobných nevinných (?) omylů ušetřeny, už nějakou tu desítku let máme obrazové a vizuální záznamy, počet informací o "jsoucnu" neustále roste (až je spíše problém filtrovat to, co je relevantní), takže i ten pohled zpět by měl být o trochu přesnější. Na druhou stranu, ledacos se dá vyretušovat, poupravit, i ona slavná fotografie Ernesta Guevary je trochu jiná, než jak tento pán ve skutečnosti většinou doopravdy vypadal... A o leckterých "celebritách" raději pomlčme.

Ale když ono se to na těch tričkách tak hezky vyjímá :-).

Velký pátek je svátkem určité naděje, víry, že smrtí vše končit nemusí, že dobro může (a musí) vyhrát a že má smysl žít (a dobře žít). A ať už se ten člověk jmenoval a vypadal jakkoliv, tak to na podstatě věci nic nemění, nicméně pokud někteří lidé berou ony "kulturní přívlastky" až příliš za vlastní a učiní si z nich své vlastní malé soukromé božstvo, tak pak je asi něco špatně. Všechno to uctívání "posvátných předmětů", dochovaných třísek ze stoprocentně pravého kříže z prvního století, apod. - to vše je roztomilé a celkem i pochopitelné. Odporné a iracionální mi ale přijde, když kvůli získání podobných hloupostí jsou lidé se schopni vzájemně zabíjet.

Kdosi kdysi napsal, že největším paradoxem lidské historie je to, že kdysi se tu objevil jeden člověk a sdělil lidem překvapivou novinku, že by se k sobě měli vzájemně chovat slušně. Zbytek dějin ti lidé strávili vzájemným bojem kvůli tomu, aby si vyjasnili, jak konkrétně to myslel....