Musíme si promluvit o Kevinovi (We need to talk about Kevin) 2011

Ano, mluvit a komunikovat je velmi důležité, nicméně si nejsem zcela jist, zda by to v případu "Kevin" skutečně pomohlo.

Skotská režisérka Lynne Ramsay se doslova specializuje na hluboká, psychologická dramata, která nastolují závažné otázky. Podobným tématem je bezesporu i kniha Američana Lionela Shrivera s názvem "Musíme si promluvit o Kevinovi". Artově laděná adaptace režisérky Ramsay nám představuje Evu (Tilda Swinton) a její dost komplikovaný vztah se synem Kevinem (Ezra Miller). Příběh rozhodně vyzrazovat nechci (a každému potenciálnímu divákovi/divačce bych ze srdce doporučil, aby se zdržel i jakéhokoliv hledání informací na čsfd, apod.), protože právě způsob vyprávění příběhu, prolínání různých časových rovin a narativních postupů je jedním ze základních stavebních kamenů celého snímku (zkuste si třeba pustit Nolanovo Memento pozpátku...).

Film, kromě zrůčné práce paní režisérky, stojí i na velmi dobré kameře, stylové a skvěle pasující hudbě (country a šedesátkový pop + Johny Greenwood, ano to je ten pán z RADIOHEAD) a v neposlední řadě (a to zejména) na výborných hercích. Tilda Swinton klasicky za jedna (navíc u této ženy mám skutečně dojem, že vůbec nestárne) a za pozornost stojí určitě i Ezra Miller, kterému stačí jeden významný pohled do kamery a hned máte jistotu, že před Vámi stojí prvotřídní hajzl. Miller je ve své roli přesvědčivý možná až moc, chvílemi jsem měl dokonce dojem, že sledují jakési pokračování snímku The Omen :-).

Musíme si promluvit o Kevinovi je brilantním psychologickým dramatem, který se však nesleduje lehce. Celkové vyznění (které film už naznačí prvním záběrem) je silně depresivní a bezvýchodné.

Nevhodné rozhodně pro jedince, kteří se chystají mít rodinu, či pro lidi přemýšlející o sebevraždě.

Vhodné pro jedince, kteří by se rádi naučili střílet lukem.