Případ Snowden

Aféra kterou spustil tento bývalý pracovník CIA nabývá velkých rozměrů a dost možná půjde o zásadní událost celého roku 2013.

Vítejme ve 21. století - ve světě, kde informace mají větší sílu než jaderná zbraň.

Když se tak člověk pročítá příspěvky s tématem internetového špehování a aktivit Edwarda Snowdena, tak často naráží na různá hodnocení, která oscilují od adorace jeho hrdinství, po proklínání jeho zrady.

Chápu, že dosažení určité bezpečnosti se v naší éře bez nějakého toho špiclování rozhodně neobejde. Zároveň si také nedělám přehnané iluze ohledně praktik tajných služeb (které by se bez toho slova "tajné" mohly věnovat už asi jen rozvozu pizzy) a připouštím, že jejich práce má často pozitivní efekt v podobě odhalení potenciálního rizika předtím, než se stane skutečným. Je sice trochu zarážející, že taková elitní organizace, jakou CIA, respetive NSA, určitě je, si své zaměstnance pořádně neprověří, nicméně i to jsem sto pochopit. Pokud přijmeme za správnou tezi, že tajné zpravodajské služby pracují v zájmu svého (a často nejenom svého, ale i globálně pojatého) lidu, pak se Snowden bezesporu dopustil hanebného činu zrady.

Jenže je tomu skutečně tak?

Logickou otázkou je, zda kontrola prakticky veškeré internetové komunikace a informací je skutečně odpovídající miskou na své straně vah, jestli špehování úřadů spojenců z EU bylo skutečně nějak pro Spojené státy prospěšné (a nejenom ryze utilitaristicky, ale také eticky). Zkrátka a jednoduše, jestli tento obří a zdánlivě nenápadný "Big Brother" za to vše stojí?

Nesměřoval by pak svět k nějaké pokroucené variantě budoucnosti, kterou dnes můžeme znát tak maximálně ze sci-fi filmů, jako je například celkem dobrá Minority Report (na motivy geniálního P. K. Dicka)? A nemají snad občané USA čtvrtým dodatkem své Ústavy zaručenou ochranu soukromí před přílišnými zásahy úřadů?