Vrásky z lásky (2012)

Asi bych měl předem zmínit, že k režiséru Strachovi chovám velmi kladné emoce. Jeho filmy, jakkoliv mají takový ten všední televizní "look", jsou prostoupeny příjemnou atmosférou dobrých dialogů (za což patří dík M. Epsteinovi) a pěknou porcí laskavosti.

Zajímavé je už téma filmu, u kterého jsem se zprvu díky podivné slovní hříčce v názvu trochu obával, zda to nebude nějaký propadák...., tedy příběh lidí v podzimu svého života. Možná se pletu, ale kinematografie obecně se problémům stárnutí věnuje jen málo, ba přímo velmi okrajově. Z českých luhů a hájů si vybavím dobré Babí léto s Brodským, či seriál Pomalé šípy, ze zahraničních filmů pak geniální "Žít" od Kurosawy. Jistě, bude toho bezesporu více, ale i tak je téma stáří a lidí v důchodovém věku na stříbrném plátně upozaděno.

Ale zpátky k filmu. Strachovi se podařil dobře už výběr herců. Bohdalová zde hraje první ligu, její postava bývalé slavné herečky má mnoho zajímavých poloh. Neméně dobře dopadl i její (mnohaletý) herecký partner Brzobohatý (pro kterého to je prakticky poslední film vůbec). Filmem se pochopitelně mihne i celá řada jiných (starých) herců, Jiráskovou počínaje a Somrem konče, nicméně právě na ústřední dvojici B + B je nádherně vidět, jak to skvěle funguje, když se někomu píše scénář takříkajíc "na tělo" (herci byli vybráni dříve, než byl scénář vůbec hotov).

Tato netradiční seniorská "road movie" je obdařena pozvolným, relativně pomalým tempem, které je ale možná právě záměrné, jako paralela k pomalému tempu života mnoha seniorů. Oficiálně je to asi komedie, i když smíchem se válet obecenstvo určitě nebude, ale ono to vlastně vůbec nevadí... Vrásky z lásky mohu určitě doporučit, jedná se o velmi zajímavou alternativu k mnoha "osvědčeným" českým "komediím" od "osvědčených" jmen (a ty uvozovky tu nejsou náhodou).