Pasťák (1968)


Pasťák rozhodně není příjemných místem, kde by většina lidí chtěla trávit své oblíbené kratochvíle. Naopak, je to místo temné, depresivní a celkově po všech stránkách odpudivé. Slušný člověk by prchal pokud možno co nejrychleji pryč takovou rychlostí, že i slavný The Road Runner by mohl závidět.

Právě ale na takové místo (učitel + vychovatel) nastupuje mladý muž (v podání Ivana Vyskočila). Prvotní překvapení, "kam jsem se to dostal?", brzy následuje vystřízlivění a snad i poučení ve stylu "pro dobrotu na žebrotu". Snad...

Tento film režiséra Bočana si prošel velmi zvláštním vývojem, natočen byl už v roce 1968, nicméně "ven" se dostal až krátce po sametové revoluci (že by bylo na "vině" přespříliš temné vylíčení problematické mládeže v socialistické zemi?), což se na filmu pochopitelně trochu podepsalo. V široké konkurenci zahraniční produkce, která už roku 1990 zaplavila československá kina (dodnes mám na to období příjemné vzpomínky, tehdy jsem chodil do kina asi skutečně na vše a s radostí hltal dosud nevídané americké popkorňáky), se moc neprosadil. Jeho další velkou nevýhodou je to, že ani v roce 1968 se patrně nepodařilo natočit vše tak, jak by se mělo a roku 1990 se musel ještě provést finální sestřih, následkem čehož působí leckteré momenty trochu neuspořádaně a zmateně.

Krom všudypřítomné temnoty, pocitů deprese, bezvýchodnosti, určitě zaujme zajímavá kamera Šámala (dělal kameru u skvělého válečného snímku: Ta chvíle, ten okamžik) a i trocha té nostalgické atmosféry z československé nové vlny, dodnes mě udivuje, jaké skvělé filmy se tu tehdy točily (a to jak po stránce námětů, tak i po stránce zpracování, kamery, hudby, apod.).

Jistě, Pasťák má i své negativa. Bylo trochu zvláštní sledoval mladého učitele Vyskočila, kterak kárá své svěřence, které hrají například Krampol a Sloup, lidé, kteří určitě v době natáčení přesáhli určitě třicítku (ale jejich herecké výkony jsou dobré, o tom žádná).

Téma, kterému se film věnuje, je skutečně závažné. Syrovost, s jakou je podáváno, je zarážející, což podtrhuje i černobílá ruční kamera a zajímavý výběr neherců (který reprezentovali učňi jedné hornické školy).

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Meoskop

Virtuální pomníky

CID