Brothers: A Tale of Two Sons


Byly časy, kdy interaktivní počítačová zábava byla vyhrazena prakticky pouze pro několik málo podivínů, kteří vycházeli ze svých potemnělých doupat jen v případě, že: a) došly potraviny b) vyšla nějaká nová počítačová hra. Ty doby jsou už dávno pryč, z počítačových her se stal mainstream se vším všudy. Vychází nákladné AAA tituly, které více než hardcore hráče, pro něž je "svět tam za monitorem" snad důležitější než realita, uspokojí široké vrstvy lidí. Hry se více zaměřují na příběhy, na emoce a v mnoha případech se podobají sledování filmu (The Walking Dead), či si z nich po dohrání pamatujete ne samotné hraní jako takové, ale zejména ten úžasný zmatek v mysli, který třeba v mém případě způsobil Bioshock Infinite.

Doba se prostě mění. Nemůžeme se tedy divit, když švédská společnost Starbreeze Studios při vývoji úzce spolupracuje s uznávaným režisérem Josefem Faresem, výsledkem je pak hra Brothers: A Tale of Two Sons.
Její příběh se odehrává v jakémsi fantastickém světě, kde žijí dva bratři (starší a mladší) se svým otcem, který jednoho dne ošklivě onemocní a hoši se vydají na strastiplnou pouť s cílem nalézt kýžený lék. Postavy ve hře moc nemluví a když už, tak používají nějakou záměrně nesrozumitelnou hatmatilku, možná to zní zvláště, ale po chvíli mi to přišlo jako velké plus celé hry.

Ovládání je prosté, každý z bratrů má směrové klávesy (šipky pro jednoho, asdw pro druhého) + akční tlačítko. Lze tedy (a asi bych to i doporučil) hrát ve dvou na jednom počítači a i když hra se na počátku tváří, že bez gamepadu s ní nebudete moc kamarádit, tak nakonec při hraní na klávesách jsem na žádný problém nenarazil (možná síla zvyku). Ovládání je tedy snadné a rychle vejde "pod ruku", náročná není ani samotná obtížnost hry, kde postup spočívá v řešení relativně snadných logických úkolů, které vyžadují spolupráci obou postaviček (větší bratr vysadí na ramena menšího, ten vyšplhá na kopec a spustí staršímu bráškovi dolů lano, apod.). To, že je hra celkem snadná ale neznamená, že by byla hloupá, naopak, veškeré řešení je logické a hezky do sebe zapadá, hráč nemá potřebu dlouze a frustrovaně procházet herní lokace a hledat, kde jen zapomněl sebrat nějaký předmět, zmáčknout páčku, apod. Podle mého názoru je to krásný příklad toho, že lze udělat počítačovou hru, která je strhující, přístupná mnoha vrstvám, ale zároveň inteligentní a propracovaná.

Velkým plusem je i příběh doplněný o famózní hudební doprovod, čarokrásné lokace, které jsou zprvu pohádkově kouzelné, ale posléze děj hry o něco potemní a nabere na závažnosti (a slabším povahám může na konci i ukápnout slza).
Leckde bývá kritizována herní doba, která dosáhne cca 3 hodin, což skutečně není moc. Naštěstí "Brothers" bylo možno pořídit v akci na STEAMu (což už teď asi není možné), ale hra je zrovna tím zářným a vzácným příkladem toho, kdy délka skutečně není důležitá a spíše tu jde o celkový dojem.
"Brothers" bych se nebál doporučit, jedná se o hru, která preferuje kooperaci před násilím, snaží se Vás naučit ve svých intencích volit logická řešení, zaměřuje se na taková témata jako je přátelství, pomoc v nouzi, obětování, takže může svým digitálním jazykem promlouvat prakticky ke každému z nás.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Meoskop

Virtuální pomníky

CID