Káva

Nejsem žádný barista, ale kávu si dám rád. Nemám teď na mysli různé ty instantní alchymistické pokusy, ale dobrou, "opravdovou" kávu (a nemusí být ani nutně "fair trade"). Sám vlastním kávovar Bialetti a jsem s ním spokojen. Dát si šálek dobré kávy a k tomu něco sladkého jako zákusek, je jeden z požitků, který si odepřu jen málokdy. Je tedy logické, že tu a tam, když přijde nějaká návštěva, tak ji nabídku něco podobného.

Často to dopadne dobře, ale někdy také ne.

Už několikrát se mi totiž stalo, že nabídnutá káva hostům moc nevoněla (doslova) a řekli mi, "nemáš radši turka?" Nic proti osobnímu vkusu, ať si každý pije co chce, nicméně určitá drzost některých lidí mě v této oblasti dokáže docela naštvat. Vyslechl jsi si i takové názory, že český turek je to nejlepší kafe pod sluncem, ba dokonce, že se jedná i o jediný pravý způsob přípravy kávy vůbec!!!

Někdy se lze s těmi lidmi normálně bavit, ale jindy si své pravdy opakují dokola jako náboženské mantry, a to je pak těžké. Předně, turek po česku moc zdravý není, při "louhování" se totiž uvolňují i rezidua z kávy, což na některé jedince nemusí působit zrovna dobře. A to už vůbec nemluvím o tom, že zalít kávu přímo vařící vodou je docela slušný fujtajbl. Perličkou na konec je pak to, že opravdický turek se připravuje trochu jinak, konkrétně v džezvě, kde se nechá "vypěnit" hned 3x.

To vše je hezké, ale český turek tu má stále hluboce zakořeněnou tradici, která podle mě pramení z určité naší uzavřenosti vůči světu a zvyknutí si na své vlastní náhražky toho, co se pije (popřípadě jí) v zahraničí. Podobně je to třeba i se slavným domácím tuzemským rumem, který se v českých zemích začal vyrábět ještě v předminulém století jako dost laciná náhražka drahého rumu ze zahraničí. Náhražka vydržela až do dnešních dní, kdy pro mnoho lidí "tuzemák" představuje ten jediný zaručeně pravý rum a jeho přejmenování dávají za vinu EU, která přece chce likvidovat úspěšný český byznys, což je směšné, ale věřte mi, že jsou lidé, kterým nevysvětlíte zcela základní skutečnost, že opravdový rum se má vyrábět z cukrové třtiny, což tedy tuzemák doopravdy nesplňuje.

Někdy mi vrtá hlavou, je za tím doopravdy nedostatek informací, nebo třeba chronická touha stěžovat si na vše okolo a dávat třeba i vinu za svůj pokažený život na něco jiného než na sebe (v tomto případě třeba dříve na komunisty, dnes na EU, apod..)?

Někde jsem slyšel (četl?) že jedním ze stále přetrvávajících problémů České republiky je jistá její kulturní zaostalost. Nebylo to myšleno na kulturu literární, apod., ale na společenské zvyky, mezi něž patří třeba správné držení příboru (všimli jste si, kolik lidí to nedokáže?), obecně stolovací návyky, výběr oblečení a jeho kombinace, apod. Jistě, to vše můžeme brát jako snobskou záležitost, ale vše dohromady vytváří jakýsí kulturní (v tom širokém slova smyslu) level, jehož absence může pro turisty ze Západu být někdy velkým překvapením. Spíše než to mi ale na některých obyvatelích naší vlasti vadí, že trpí dojmem, že, "my tady víme vše lépe, my si své kafe a rum pijeme už po staletí a ostatní nás nemají co poučovat." Ano, nic proti svébytnostem a svobodě jednání, ale skutečná svoboda musí jít ruku v ruce s odpovědností a snad i s trochu menší rigidní zakonzervovaností.