Václav Kaplický - Veliké theatrum

Václav Kaplický byl úspěšný autor řady historických románů, fascinovala jej doba husitská, ale se stejným zápalem dokázal psát i o 17. století. Z té doby pochází i poměrně známý Kaplického román Veliké theatrum.

Kaplického bude asi většina čtenářů znát díky knize "Kladivo na čarodějnice", která se dočkala úspěšného filmového zpracování. Já jsem od něj už dříve četl "Nalezeno právem", kde se autor soustředí na svůj důležitý motiv - pohled na historické události z úhlu "člověka z lidu". Možná i proto byl v době normalizace bez problémů vydáván a čten, i když za leckterými čarodějnými procesy, za obojakostí některých příslušníků českých stavů po Bílé hoře můžeme možná mezi řádky číst jistou analogii s vývojem v Československu po roce 1968. To už se ale pouštím na půdu možná příliš velké spekulace, a to sem nepatří.

Hlavní postavou knihy je Matyáš Borbonius, který se do revolučních událostí roku 1618 moc nezapletl (ale stavovskou rebelii podporoval), nicméně kvůli tomu, že držel v podstatě celkem významný majetek se ocitl ve vězení. Zprvu nevinné obeslání na radnici se pak pro pana Borbonia stane tuhým bojem, ve kterém jde doslova o holý život.

Na knize se mi velmi líbilo uvěřitelné načrtnutí doby včetně takové té "blbé nálady", která na Prahu po Bílé hoře musela padnout. Všudypřítomný strach z toho, kdo další ještě bude zatčen a komu bude co zkonfiskováno i absence důvěry, neboť z mnohých se staly udavači, často ve snaze vyhnout se vlastní oprátce. Kaplický se v knize snaží zastávat nestranný pohled na věc, kritizuje tedy císařskou stranu i stranu českých stavů, což přináší celkem plastický pohled na onu dobu. Pokud má čtenář ohledně této události ještě něco načteno (zejména skvělá je Petráňova Staroměstská exekuce), tak je to určitě velkým plusem.