Ano, jsem fotbalový fanoušek

Někdy mám pocit, že přiznat se k tomu, že jsem fotbalový fanoušek, člověk potřebuje docela odvahu. Není vyloučeno, že v některých skupinách je příslušenství do podobné zájmové skupiny považováno jako takové menší faux pas.

Proč?

Vysvětlení je celkem jednoduché. Jedná se mediálně o hodně vděčný stereotypní způsob zobrazování fotbalového fandy. Obvykle to je buď roztomilý tlouštík s šálou kolem krku mající jako hobby č. 1 fotbal a těsně v závěsu je pivo s vysedáváním po hospodách. V horším případě se jedná o cholerického agresora, který si na fotbale léčí své mindráky, zapaluje ohně, používá nelegální pyrotechniku, čmoudí dýmovnicí, hází kameny po autobusu svého týmu, pere se s fandy soupeře - prostě a jednoduše, je to hajzlík k pohledání.

Snad nikoho nepřekvapí, že podobný stereotyp má k realitě docela dost daleko.

Netroufám si říci, jak mě vidí mé okolí, ale předpokládám (na reakcích, které tu a tam dostanu) že z výše jmenovaných vlastností jich zrovna moc nemám. Možná proto ten úlek, když v hovoru, pokud na to padne řeč, zmíním, že rád chodím na fotbal, mám doma dres svého oblíbeného týmu, šálu, literaturu, baví mě fandit a neváhám tomu obětovat dost svého volného času (a nelituji toho.....většinou).

Popravdě, nějaký ten pátek na fotbal už chodím a troufnu si tvrdit, že většina tamních návštěvníků jsou úplně normální lidé. Není výjimkou, že v hledišti vidíte mladé holky (obvykle ve společnosti svých "bojfrendů"), důchodce, lidi vyučené, lidi s VŠ, malé, velké, tiché, hlučné,... Prostě diverzita ve své plné parádě. Jasně, převažuje mužský element, ale není to nějaká drtivá dominance. A ano, někteří lidé občas ze svých úst vypustí nějakou větu typu: "rozhodčí je vůl, to byla jasná ruka!", na fotbale vládnou emoce, ne každý je dokáže v sobě po 90 minut držet. To vše ale k podobnému typu zábavy tak nějak patří a většina lidí to dokáže určitě tolerovat. Skutečných hovad (a tímto se omlouvám těm zvířatům) se tam pochopitelně také několik najde, jejich výskyt ale není o moc větší než v tzv. "běžné populaci". Jen jsou někdy daleko víc vidět (a slyšet, v případě dýmovnic i cítit,...).

Fotbalové "násilí" je také vděčným tématem pro některá média.

Pozor, nechci marginalizovat problematiku fotbalových "hools" a některých jejich skandálů. Proti přestupkům/zločinům, které některé tyto skupiny provádějí se musí zasahovat (a efektivně tyto lidi penalizovat), ale ta generalizace na všechny fotbalové fandy mi někdy docela leze krkem....