Objektivita!!!

Často někteří lidé volají, zejména v oblasti zpravodajství, po větší objektivitě. Určitě jste už někdy slyšeli podobné lamentování, že to a to médium (třeba ČT, MF Dnes, apod.) je velice neobjektivní, někdo má dokonce takové šílené požadavky jako, "citujte mi nějaké objektivní médium", apod.

Smutné je, že něco jako objektivní médium v podstatě ani neexistuje. Veškeré zpravodajství tvoří lidé, kteří pochopitelně náleží k nějaké sociální skupině, k nějakému pohlaví, náboženství, vyznávají nějaké hodnoty, apod. To vše se poté, často i podvědomě, do výsledku promítá. Účastník nějaké události tak nemůže podat zcela objektivní pohled na uplynulou situaci, protože ji nemohl vnímat v její komplexnosti. Stejně tak neexistuje něco jako "objektivní komentář", protože ať už vědomě či nevědomě, pisatel pravděpodobně s jednou stranou sympatizuje více než s druhou a i když to na sobě nechce mermomocí nechat znát, něco z toho do jeho výsledku přece jen něco promluví.

Objektivita je tedy v podstatě ideál, ke kterému se můžeme jen tu více, tu méně přibližovat.

Pochopitelně, že mnoho lidí tato otázka trápila. Dosažení spravedlnosti a objektivity se věnoval i filosof John Rawls se svojí teorií spravedlnosti, kterou bych tu na následujících řádcích rád zjednodušeně přiblížil. Pokud danou práci znáte, tak pro vás asi bude další čtení jen takové obecné plkání (za což se předem pokorně omlouvám). Zavřeme tedy oči a vstupme na křehkou půdu moderní filosofie, cesta to bude hodně klikatá...

Představme si jakýsi dávný prvotní stav (který se historicky asi nikdy neodehrál), kdy lidé nemají prakticky žádný majetek, nevynikají nějakou speciální schopností, zkrátka a dobře si jsou ve všech ohledech rovni. Vím, je to dost za uši přitažená utopie, ale pro lepší představu nám tato fiktivní představa pomůže. V takové společnosti nikdo není zvýhodněn ani znevýhodněn. Vztahy mezi lidmi zde označuje Rawls jako slušné, mezilidské dohody takto vzniklé jsou tedy spravedlivé. Takové jedince si možná můžeme lépe představit jako lidi, kterým kdosi "vymazal" paměť a žijí tak za jakýmsi "závojem nevědomosti", netuší tedy z jaké sociální vrstvy pocházejí, v jaké době se nacházejí a ani jakého jsou pohlaví. Mohou se tedy rozhodovat zcela objektivně, neboť není možné tušit, zda případným rozhodnutím zvýší x sníží své postavení. Nikdo tedy není při rozhodování práv, svobody, životních šancí, apod. motivován sobecky, neboť nemůže vědět, jaký z toho případně může mít požitek (respektive postih). Takový princip nutí, podle Rawlse, lidi rozhodovat tak, aby rozhodnutí byla výhodná i pro lidi nejnižšího postavení.

To je skutečně jediný doopravdy objektivní způsob rozhodování který mě napadl. Nepředpokládám ale, že by všichni kritici "neobjektivních médií" měli na mysli zrovna Rawlse :).

Jasně, úroveň některých médií je skutečně tristní, některé zprávy si ani neověřují, jiné podávají v šíleném světle, apod. Objektivitu sice po nich jen těžko můžeme požadovat, ale aspoň větší snahu o ni určitě ano.

A to podle mě není zase tak málo.