Interstellar (2014)

Interstellar jsem viděl už před několika dny, tak si troufám tvrdit, že mi v hlavě dostatečně "zkontemploval".

Tož, vzhůru do toho...

Mám rád sci-fi filmy, myslím tím skutečné sci-fi filmy, mezi něž neřadím třeba ani takové Hvězdné války, kde je podle mého názoru daleko více toho "fiction" než "science". Koneckonců podobně to viděl i třeba takový A. C. Clarke, a to už je persona hodna naslouchání :-). Jméno tohoto slavného spisovatele tu ale neuvádím jen tak náhodou, celý Interstellar je koneckonců Clarkem trochu inspirován a pokud potenciální divák patří mezi fanoušky filmového klenotu S. Kubricka s názvem "2001: Vesmírná odysea", pak bude pravděpodobně nadšen.

Režii u Interstellaru má na svědomí Christopher Nolan, člověk který snad ani neumí udělat vyloženě špatný film. Mohu mít trochu výhrady k jeho Batmanům, ale to jsou výhrady víceméně spočívající v tom, že mě podobná látka moc nezajímá. Své řemeslo Nolan zvládá bravurně. Když si k tomu připočtete hudební složku Hanse Zimmera, tak tu máme ve výsledku audiovizuální zážitek, se kterým se nemůže jen tak něco měřit.

Jenže filmy nejsou jen o své vzhledu a ozvučení. Skrývá se něco pod pokličkou Interstellaru?

Skrývá! :-).

Země je unavena, člověk jei exploatoval jak jen mohl a ona mu to tak trochu vrací (Lovelock se svoji teorií Gaia by zaplesal...). Lidé pozvolna zapomínají (asi i cíleně) na to, že kdysi pomocí techniky tomuto světu skoro i vládli a raději se orientují na zemědělství, neboť odtud pochází chléb náš vezdejší... Jenže plodiny začnou chřadnou a jídla se bude do budoucna nedostávat. Nezbývá tedy než pohlédnout znovu ke hvězdám v marné snaze najít nové místo k životu...

Prozrazovat příběh se nemá, je to ošklivá záležitost, která může leckdy zhatit celý filmový zážitek i jen nepatrnou informací. V případě Interstellaru je příběh náležitě komplikovaný a podle mého soudu i dost nečekaný, má na to taky výraznou plochu 169 minut!! Vyzrazovat jej by bylo tedy i celkem náročné. Mně zbývá jen dodat, že srovnání Kubrickovým vesmírým opusem je snad skutečně na místě.

Nolanovi se povedl i výběr herců. McConaughey se mi líbil už v nedávných True Detective a i když Anne Hathaway asi nepatří mezi mé nejoblíbenější postavy ze stříbrného plátna, tak i jí padla rola velmi slušně. Moc se mi líbilo, že role se "tvářily" uvěřitelně bez velkého patosu i v momentech, které by si o něco podobného mohly říkat.

Pokud bych měl svůj filmový dojem nějak shrnout, tak věcí která mě asi na Interstellaru dostala úplně nejvíce je jeho přesah (který byl podle mě vlastní i Vesmírné odysee), ten a pak i dokonalé spojení obrazu s hudbou.

A na něco takového přece do kina chodíme velmi rádi, ne? :)