Othello, benátský mouřenín

Othello patří mezi nejslavnější Shakespearovy hry, bohužel jsem jej však až do včerejšího dne neměl tu možnost spatřit na své vlastní zornice. Konkrétně se jednalo o druhou premiéru ve Stavovském divadle v režii Daniela Špinara, velmi mladého režiséra (a mimochodem i držitele několika cen Alfréda Radoka).

Tož, zvědavý jsem tedy byl.

Zvědavý jsem byl ale i z toho důvodu, že současné adaptace Shakespearových her se mi ne vždy líbí. Možná jsem trochu konzervativní, ale preferuji takový ten klasický "look" (odporný anglicismus), minimálně od té doby, kdy jsem viděl Leara v Národním. Jo, mějte mě třeba za kulturního barbara, jsem si vědom určitého přesahu Shakespearových děl, díky kterému jsou aplikovatelné i na dnešek (ale koneckonců která divadelní hra s trochou úprav není, že?), ale přílišná změna se mi ve starých hrách moc nelíbí.

Opusťme ale plané teoretizování a zaměřme se raději na otázku, jaký je Špinarův Othello?

Skvělý!

Ačkoli máte v názvu hry slovo "mouřenín", tak skutečného černocha ve hře neuvidíte, ani Othello není černý, neboť jej hraje Karel Dobrý (a to poplatně svému jménu, tedy velmi dobře :)). Špinarovi se povedla i scéna, která je celkem minimalistická a její pozadí je doplněno zajímavou střelnicí (skutečně!). Shakespearův (trochu upravený) text v překladu Jiřího Joseka je doplňován záměrně rasistickými anekdotami (proč se vyrábí bílá čokoláda? Aby si černí nekousali prsty...), které trousí šašek na vozíku (Jana Boušková). Koneckonců hra má řadu přesahů, které se přímo nabízí ke zpracování. Můžeme diskutovat o tom, zda Desdemona (Magdaléna Borová) je skutečně tak bez viny, jak se v některých verzí tvrdí, zda je Jago (David Prachař) jen čirá zlá vůle, do jaké míry ve hře sehrává svou roli rasismus (který Shakespeare na svoji dobu neuvěřitelně skvěle demaskoval).

Othello má prostě mnoho rovin a pokud k tomu připočteme i zajímavý příběh doplněný skvělými hereckými výkony (zejména Prachař), tak tu máme hru, na níž se skutečně vyplatí zajít.

A pomyslný palec nahoru bych dal i za hudební složku, která je skutečně úžasná. Neméně jistě zaujmou i takové drobné "vychytávky", jako jsou třeba hodiny na scéně ukazující čas v Benátkách, Kypru (místa děje hry) a také v malé anglické vesničce Stratfordu :-). Vtipné a nápadité.

Myšlenka na závěr tohoto trochu zmateného textu, člověk by si měl dát pozor na to, když vypustí do "éteru" nějakou pomluvu. "Síla slov" je velká a občas může dojít i na - jak říká představitelka Desdemony M. Borová - i na "oběť slov".

Jago: Jed ne. Uškrťte ji v posteli, v té posteli, kterou tak zneuctila.