MY X ONI

Pepa je fanouškem fotbalové Sparty, fotbal jej baví a "nakazil" tím i svoji manželku a obě jejich děti. Byt má zařízený v barvách svého klubu, pravidelně každý den pročítá noviny a i-net, neboť hledá články o své milované Spartičce. O hráčích ví prakticky vše a v bytě má i takový malý koutek s vlajkou klubu, kde občas rozjímá.

Pepa je obecně považovaný za fajn kluka, mezi kamarády a kolegy v práci má i lidi fandící Slavii, Ostravě, apod. Občas si ze sebe dělají navzájem legraci, popichují se, ale nikdy to nepřekračuje slušnou mez (Pepa si to může dovolit, protože jeho klub momentálně kraluje nade všemi a nejrychleji mu rostou body). Ve fanouškovském kotli byl Pepa jen jednou, ale moc ho to nebavilo, všichni tam stáli a křičeli, což Pepu moc nebaví, je to takový poloviční "gaučák", který má rád své pohodlí fotbalu u TV s pivkem Bráníku v ruce. Nikdy nechápal šílence, kteří si jdou před (po) zápase rozbít ciferníky někam na louku (do města, apod.).

Tvrdé jádro Sparty se teď ale dostalo do médií v dost negativní souvislosti. Napadlo totiž skupinku policistů a lidí čekající na vlakovém nádraží a zle jim naložilo. Nefotbalová veřejnost v jeho okolí si Pepu zaškatulkuje mezi ně a požaduje po něm omluvu. Pepa to nechápe, radši ale několikrát zmíní, že s akcí na nádraží nesouhlasí. To mu ovšem moc nepomůže. Dost lidí mu totiž nevěří, vždyť přece také fandí Spartě. Co sparťan, to potížista a násilník, jen se na to podívejte…

A teď si zkuste v textu nahradit slova Sparta za islám a fotbal za víru (a trochu to transformovat).

P. S. Osobně jsem slávista až za hrob, Sparta je pro mě rivalem, nikdy ale nepřítelem.

P. P. S. A celý text je skromné podobenství, tak jej prosím i tak chápejte.