Rád vařím...

Kdepak, tento text nebude o hudbě (i když většina lidí asi bude znát onen song od brněnské formace Midi Lidi - viz níže), ale skutečně a prostě o vaření.

V naší společnosti dosud přetrvávají různé tradiční (i "tradiční") stereotypy. Jedním z nich je, že muž je jakousi hlavou rodiny, která vydělává peníze, a žena pak tou osobou, která se stará o "teplo rodinného krbu" a připravuje chutnou krmi. Nesmyslnost tohoto požadavku v dnešní době je snad už víceméně zřejmá.

Ale dost genderového lamentování, od toho jsou na českém internetu lepší a povolanější. Já osobně jsem se k vaření jako takovému celkem prokousával cestou klikatou jako výstup na Sierra Nevada :) a pokud pominu nesmělé pokusy předtím, tak skutečné vaření jsem začal praktikovat až letos v lednu...

Ano, vybavuji si svůj zážitek při návštěvě u jakéhosi lékaře (snad ortopeda...), kdy se mě coby malého hošíka s nudlí u nosu ptal, co že bych to jako chtěl v budoucnu dělat. A já, pln nevinnosti, jsem si zachoval zdravý rozum a namísto tehdy zcela jasných kosmonautů a vojenských generálů (tehdy jsem byl přesvědčen, že být u Waterloo já, tak se dnes mluví v Londýně francouzsky) odvětil, že asi kuchařem (přišlo mi to jako fajn místo, hlady člověk rozhodně nezemře...).

Ale dětství je dětství.

Takže tak od ledna se pokouším ve své alchymistické dílně (jak občas překřtím naši kuchyni) něco tvořit. Začal od jednoduchých jídel (a zdravých), jako je třeba dušená kapusta, a pokračoval přes mírně obtížnější k ... dalším mírně obtížnějším. Opravdu, v tom tkví mé kuchařské "tajemství". Nepouštím se zásadně do náročných pokrmů, protože tam hrozí selhání a hlavně, obvykle mají celkem drahé ingredience a jejich příprava zabere hodně času. Ano, jsem trochu srab :) (tedy v tomto ohledu). Časem se ale k těmto pokrmům jistě také propracuju :). Vaření má totiž své kouzlo, a nejde jen o to, že se to "holkám líbí" (jak pěje Petr Marek), i když samozřejmě je to nezpochybnitelné plus, spíše to ale podle mě dává pocit větší samostatnosti a v podstatě i hrdosti na něco, co dokáže člověk vytvořit z tak zdánlivě "nejedlých" věcí (voda, sůl, mouka,..).

A koneckonců jako u každého koníčku, tak i zde dochází k neodbytné radosti při kupování různých "doplňků" a "widgetů" :).