Češi - národ pojmenovávačů

Ano, beru, že nadpis je (záměrně) trochu přehnaný. Podobný rys se bezesporu vyskytuje i jinde, ale přišlo mi to takové lehce bulvárně trefné…

Přejmenovat Hlavní nádraží v matičce Praze jménem slavného humanitárního pracovníka N. Wintona není asi špatný nápad. Někdo se třeba může pozastavit nad tím, proč se tak neučinilo už dříve, ale tak to už u nás v souladu s legislativou prostě chodí - po živých jména nedáváme (leckdy díkybohu…).

Osobně jsem ale spíše toho názoru, že to není vyloženě nutné. Sice chápu přirozenou touhu "znesmrtelnit" jména těch, na něž může být lidstvo hrdé, ale vzhledem k tradiční cirkulaci názvů různých míst v naší vlasti dávám pro jistotu přednost názvům veskrze neutrálním.

Hlavní nádraží se dříve - jak známo - jmenovalo Wilsonovo (na počest amerického prezidenta, velkého přítele jak Československa, tak i T. G. Masaryka), toto jméno však se změnou režimu pochopitelně zmizelo, a to dokonce velmi dokonale, neboť na rozkaz zastupujícího říšského protektora Heydricha v noci z 12. na 13. dubna 1941 (zkuste hádat proč zrovna v prosinci 1941…) byl odstraněn pomník prezidenta Wilsona a následně zlikvidován při akci "sbírka kovu pro armádu". Roku 1939 - po úspěšném tažení v Polsku - se na nádraží dokonce krátce vyskytl samotný Dolfi Hitler, určitě nejednoho rektálního alpinistu napadlo zkusit nádraží pojmenovat třeba po něm…

Ještě dříve, když se o vzniku samostatné republiky nezdálo ani v těch nejmokřejších snech českých vlastenců, se nádraží jmenovalo podle císaře Františka Josefa. Byla to krásná novorenesanční budova, která až s příchodem minulého století chytla tu úžasnou secesní "imidž".

Nádraží Nicolase Wintona by znělo docela fajn, ale mám obavy, že by název dlouho nevydržel. Je celkem reálné, že přijde doba, kdy pomoc bližnímu bude vykládána jako "zrada národa", či v lepším případě jako slabost jedince (který je tak určen k vyhynutí). Humanista Winton (všimněte si, že toto slovo je už dnes v určitých kruzích tak trochu nadávkou….) by do tohoto konceptu moc nezapadal. Osobně tak navrhuji, když už to po někom opět pojmenovat, zvolit jméno slavného spisovatele Franze Kafky. Koneckonců proč ne, rodilý Pražák, česky uměl (vlastenci pookřejí), sice to byl Žid jako poleno (A. B. Bartoš by si jej určitě přidal na svůj seznam), ale minimálně by nově příchozí připravil na absurdity, které je tady čekají. Koneckonců, dovedete si jen představit ten pocit vystoupit na Kafkově nádraží? Co vše by nás čekalo? Příšerná byrokracie při nákupu lístků, neprůhledné hospodaření, absurdní rozhodnutí, vlaky jezdící si zcela v rozporu s jízdním řádem… A to vše, přátelé, to by byl jen pouhopouhý začátek. Venku mimo nádraží, tam by se odehrávala ta pravá a nefalšovaná absurdita.

Kdepak Winton, Kafka křížený případně s vyčůraným Švejkem je pro tuto zemi daleko výstižnější…