Nový život (Nya människan) 2007

Švédsko roku 1951 má hodně daleko do té relativně milé a sociálně celkem spravedlivé země dneška. Kdepak, prim hrají zcela jiné atributy...

Co si budeme povídat, chudí a nevzdělaní lidé nemají různé zábrany a "zábrany" ve svém animálním rozmnožování. Jaká to hrůza, pomyslí si psychiatr pan doktor Berg (mimochodem největší magor ve filmu). To bude konec našich hodnot a civilizace, je potřeba tomu zabránit! Od slov ke skutkům. Ženy (zejména mladé dívky) z chudých rodin se do nové společnosti "slušných Švédů" moc nehodí. Jsou na ně asi trochu "nepřizpůsobivé". Je potřeba je tedy jaksi, ehm...internovat (v zájmu humanity!)). Tato internace plná domácích prací a přísného režimu na pokojích přecpaných až běda má i svůj konec. Děvčata mohou být propuštěna, pokud podstoupí takový drobný lékařský zákrok, po kterém nebudou už mít možnost rodit děti (a zaplevelovat tak společnost slušných lidí). Podobně se nakládalo i s mentálně retardovanými.

Hlavní hrdinka Gertruda řeší podobný problém. Zůstat v "domově pro mladé ženy", nebo jít ven, ale bez možnosti mít "normální" rodinu. Situace se ještě více komplikuje když ona hrdinka potká mladíka jménem Axel... Tolik k příběhu. Snímek Nový život není tím filmem, který by fascinoval dějovými zvraty, či něčím podobným. Spíše se podle mého názoru jedná o film, kterým se tvůrci (režisér Klaus Harö a scénárista Kjell Sundstedt) vyrovnávají s dost problematickou minulostí (nejenom) své země (podobné akce eugeniky probíhaly i ve Švýcarsku).

Možná je to otázka vyspělosti švédské společnosti, že dokáže o takových záležitostech mluvit, přiznat je a zároveň nepřicházet s trapnými apogiemi typu, "taková byla doba, apod.". Koneckonců i u nás máme s eugenikou svou osobní zkušenost, není to zase tak dávno, kdy stát sterilizoval romské ženy... Ještě smutnější je (a to neplatí jen pro ČR), že ve společnosti existuje nemalé procento těch, kterým se po onom "dokonalém světě" plném "čistých" lidí docela stýská a takovou menší selekci v populaci by asi jen uvítali...

Asi bych měl napsat i něco k filmu samotnému. Ten sám o sobě ale není zase až tak zajímavý (čistě po filmové stránce), zajímavým jej činí jeho poselství. To ale rozhodně není málo.