Svět se mění, my s ním ale leckdy ne

Občas slýchávám stěžování si na to, že "staré dobré časy" nás definitivně opustily, nastoupila doma zmatku a nestability. Prostě hrůza a apokalypsa se asi blíží.

Pozoruhodné.

Tohoto dojmu hojně využívají i prodejci, kdy názvy svých produktů častují slovy jako "tradičně český" (i když co je tak extra tradičního třeba na takovém trdelníku?), "ryze český", apod. Ono je to asi celkem působivé, i když dost pitomé...

Často mám ale dojem, že veškerý ten nářek stylu "bejvávalo dobře" (včetně té vlezlé reklamy) je v podstatě jen nostalgickým ohlédnutím za dobou, kdy bylo zcela normální chovat se rasistický, sexisticky, šovinisticky,... Není to ostatně zase tak dávno, kdy v těchto "starých dobrých časech" ženy neměly prakticky žádnou možnost proniknout na vedoucí pozice a pokud už se nedejbože dostaly do nějaké důležitější funkce, tak při pravidelných poradách to byly obvykle ony, kdo vařil "poradní" kafe... - ženy to přece umí nejlépe a vůbec to není práce pro chlapy, že. Na takových poradách se třeba i bez nějakých větších problémů kouřilo a když to někomu vadilo, tak to prostě musel vydržet. Vždyť to nic hrozného není, že... K menšinám se obecně přistupovalo dost s despektem, popř. s humorem, který měl ale dehonestující podobu. Stačí si jen vzpomenout na mediální obraz homosexuálů z doby ne zrovna dávno minulé. Národností menšiny na tom ostatně byly dost podobně, vzpomínám si na jednu "diskusi", která se vedla někdy koncem minulého milénia ohledně vietnamských večerek, kde se lidé báli od tamních prodejců něco nakupovat, protože by se od nich mohli nakazit nějakou tou smrtelně nakažlivou nemocí...

Ano, svět se v tomto ohledu trochu změnil. Vím, že realita v ČR není zrovna pohádková, ale přesto se domnívám, že určitý posun tu znát je (a zcela respektuji, že se mnou každý nebude souhlasit). Kuřáci jsou postupně vytlačování z pracovišť, vlaků, letadel (ano, to už je starší záležitost), dokonce snad i z restaurací. Žen ve vedoucích funkcích je o trochu více (sice o moc ne, ale určitě je jich více než před 20 lety), striktně sexistický přístup bývá považován za slušné faux pas. Výkřiky typu, "Kdyby radši byla doma a vařila ...", se už neobjevují tak často, dokonce jsme si zvykli na ženy v pozicích dříve navýsost mužských (rozhodčí v naší první fotbalové lize). Otevřený rasismus dnes také není mainstreamem (ten skrytý a latentní bohužel stále ano, ale to rozhodně není problém jen v ČR).

Zcela proto chápu, že leckomu se v takovém světě nežije dobře. Pokud daný jedinec byl vychován s tím, že je celkem normální povyšovat se nad kulturou nějakých "čmoudů z Afriky", v práci pořádně kolegyni štípnout do zadku, protože "ona to tak určitě chce, jen je taková upejpavá" a pak si v přítomnosti nekuřáků zapálit pořádného čmouda, protože "to je proti molům", tak zcela logicky chápu, že taková osoba je ze současného stavu dost zmatená. Ta změna přišla pomalu, plíživě (a ještě v podstatě stále přichází), leckdy ji i dotyční podporovali, protože představovala blištivé pozlátko "kapitalistického západu", se kterým si mnozí spojovali nárůst životní úrovně (a na ty kecy o rovnoprávnosti okolo moc nedali, protože u nás v ČR kecy nechceme, že...).

A stejně tak chápu, že někteří naši politice se kupříkladu ve společnosti norských diplomatů necítí zrovna v pohodě. Jo to s Ruskem, tam je tomu jinak.