Susanne Sundfør - Ten Love Songs (2015)

I když od vydání "deseti songů lásky" uplynulo už asi půl roku, tak mi to nedá a k desce cosi naťukám.

Je to totiž velmi slušná záležitost :).

Zuzka pochází z Norska (zase ten Bergen...), stihla vydat už 5 řadových alb a tak trochu se vymyká severskému lehce depresivnímu písničkářství s indie elektronikou. Tedy, ne že by to byla zrovna veselá hudba, to ne. "Ten Love Songs" mělo původně být deset písniček o bolesti, ublížení, apod. Nakonec do toho všeho začala prosakovat láska, až i zbytek textů nakazila (jo, láska, ta dokáže hory přenášet :)).

Stylově Zuzka osahává osmdesátkový pop (což je změna oproti předešlým deskám), tak mi to aspoň přijde nejvíce podobné, zároveň se ale nejedná o nějaké retro, protože synťáky dokáže dostat do moderního hávu a dá na ně - jako správná hudební kuchařka - potřebné koření. Občas tu hudba sklouzne do nezávislého folku, občas až do podoby filmové hudby (tady pomáhali hoši z M83, s nimiž Zuzka spolupracovala např. na hudbě k filmu Oblivion - jo, to je to sci-fi s T. Cruisem). Ve výsledku to není žádný přehnaný mišmaš, ale muzika, která prokazuje obrovský autorčin hudební cit. Při poslechu (respektive posleších) jsem byl totiž několikrát příjemně překvapen zajímavými změnami a vývojem, což je asi nejmarkantněji znát na skladbě Memorial, nebo v úvodu k Delirious (chvílemi jsem si připadal jako u soundtracku z filmu Interstellar :)).

Ten Love Songs je deska, u které si prima relaxuje, na něco se dá v klidu i tančit (pokud je zájem), texty nejsou úplně blbé a celé album se jen tak neoposlouchá.

To jsou velmi slušné ingredience, které ve výsledku dávají ještě slušnější desku (nějak moc se mi sem dere to jídlo - ideální čas na večeři...).