Tuzemák není rum!

Narážím na to docela často. Naposledy podobnou myšlenku vykřikl mezi různorodý dav (sestávajících třeba i z lidí s oděvy "nordic division", DSSS, Národního odporu, apod.) Tomio Okamura na svém emotivním projevu 17. listopadu. V zásadě jde o to, že nám "zlá EU" zakazuje používat něco tak tradičního a ryze českého, jako je třeba název rum pro oblíbenou pochutinu. Určitě to dělají schválně, z dlouhé chvíle, či třeba jen proto, že chtějí potlačit národní cítění. Motivaci nechť si každý doplní sám...

Pravda je ovšem samozřejmě jiná a o lecčems vypovídá. Často tomu bývá, že ani ne tak o rumu jako takovém, ale zejména o lidech, kteří myšlenky o podobném spiknutí šíří. Český tuzemák je totiž pouhou náhřážkou opravdového rumu. Normální rum se vyrábí jako destilát cukrové třtiny, kdežto v případě toho našeho se užívá bramborový líh, který se pak ještě ředí vodou. S rumem to má máloco společného.

Někdo si možná řekne, že je to v podstatě prkotina, ale to si nemyslím. Pokud by byl trh zaplaven podobnými produkty, tak by to znamenalo ještě komplikovanější orientaci nás spotřebitelů mezi výrobky. Už teď je to někdy docela problém.

Pojmenovávat věci pravými jmény a nelhat si zbytečně do kapsy je podle mě i známkou jisté kulturní a morální vyspělosti občanů. Možná by bylo lepší se více zabývat skutečným složením potravin a jejch přípravou (např. populární káva "turek"), než si pěstovat pocit kolektivní ublíženosti.