The Promise (tv seriál)

Britský televizní seriál režiséra Petera Kosminskyho patří mezi ty zvláštní minisérie, které spíše působí jako jeden pořádně dlouhý film. To však rozhodně není na škodu, minimálně je to aspoň určité plus oproti seriálům, které se snaží pobrat co největší divákovu přízeň skrze neustále nové a nové série.

Ke Kosminskému mám celkem dobrý vztah, zaujal mě už v devadesátých letech svoji verzí "Bouřlivých výšin" (ano, to je Větrná hůrka od Emily Bronte) a stejně tak o něco později i celkem solidním filmem Bílý oleandr (což jsou vlastně jediné jeho dva celovečerní filmy).
Když jsem si ke jménu známého režiséra přidal ještě poutavé téma židovsko palestinského konfliktu, časovou retrospektivu a skvělou Claire Foy (Adoráta ze skvělé adaptace Pratchettovy Zaslané pošty), tak rozhodně nebylo o těšení se na filmový zážitek nouze...

To máte tak, umírá vám děda - ke kterému jste si nikdy nenašli cestu - a když se tak prohrabáváte jeho budoucí pozůstalostí, vypadne na vás dědův deník. A ejhle! Děda byl veterán 2. sv. v., navštívil koncetrační tábor a následně působil v britské armádě v letech 1945 - 48 během správy britského mandátu Palestina. Už to samo o sobě je dost zajímavé, ale ještě zajímavějším se to stane, když vaše nejlepší kamarádka odlétá domů (Izrael), protože musí nastoupit službu v armádě. Takže šup s deníkem do letadla a vzhůru po dědečkových stopách. Stránky deníku totiž někdy dávají více otázek než odpovědí...

To je zhruba základní zápletka celé minisérie a nutno říci, že Kosminsky a spol. s ní pracují velmi dobře. Hlavní hrdinka Erin (Claire Foy) poznává rozdělenou zemi, na níž se desetiletí neustálých válečných konfliktů a opětované nenávisti dost podepsalo a z celkem naivní holky se mění do..., do trochu jiné podoby. Způsob vyprávění střídá scénky ze čtyřicátých let s těmi ze současnosti (což je rok 2010, kdy jsem mimochodem Izrael také navštívil), tvůrci občas nechávají postavy procházet stejné lokace (jen s tím více než 60 letým zpožděním), což diváka dokáže ke sledování ještě více připoutat.


Co bych ale ocenil úplně nejvíce, je celkové vyznění celého palestinsko - izraelského konfliktu. Tvůrci se nesnaží ani jednu stranu přehnaně glorifikovat, poukazují na to, že v obou táborech se najdou fanatici, kteří si pro prosazení svých zájmů dokážou omluvit prakticky vše. Celkem věrohodné mi to přišlo i z historického hlediska, jsou tu zapracovány události jako například útor židovských teroristů z Irgunu na kotel King David, apod.

Velmi zajímavé je ale také střídání minulosti a současnosti a poznatek, že válkou a nenávistí se prostě tento letitý spor vyřešit nedá, protože stále trvá a v lidech oné země je velice pevně zakořeněn.

Hodně smutné, ostatně jaká celá "nálada" této minisérie.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Meoskop

Virtuální pomníky

Hádej, kdo je vrah (2022)